Jestřáb a skauting

Jestřáb a skauting

JESTŘÁB A SKAUTING

	Se skautským prostředím se Foglar poprvé seznamuje ve svých dvanácti letech. Krátce nato však onemocní a další "skautování" je mu doma zakázáno. Mladý Jaroslav však od onoho okamžiku ke skautingu podvědomě tíhne. Posléze se stává členem 48. klubu oldskautů "Jestřábi" v Praze, jehož členem je rovněž jeho starší bratr Zdeněk.
	30.12.1923 vychází první Foglarova skautská povídka ve 3. čísle X. ročníku časopisu Skaut-Junák.
	V říjnu 1925 přestupuje JF do 34. oddílu Praha - Letná "Ohnivci".

Zakrátko však zjišťuje, že tím, co jej ke skautingu přitahuje, je především práce s mladšími hochy spolu s programem, založeným na schůzkách v klubovně a nedělních výpravách. A tak se v lednu roku 1925 stává pomocníkem vedoucího 34. skautského oddílu. Zde získává také svou přezdívku "Jestřáb".

V průběhu roku 1925 postupně přebírá vedení oddílu. Vše vrcholí letním táborem, kam Jestřáb odjíždí sám spolu s osmi hochy svého oddílu. Byl to kousek nesmírně dobrodružný, protože do té doby žádný skautský tábor v praxi neviděl. A tak pro něj zřejmě znamenalo záchranu setkání s 35. pražským oddílem, jehož vedoucí nabídl Jestřábovu oddílu své tábořiště s veškerým vybavením.

Po návratu do Prahy se pak 34. oddíl spojuje s 2. pražským oddílem, čímž vzniká populární "Dvojka" - oddíl, který existuje dodnes.

	V září roku 1927 se Jestřáb stává vůdcem "Dvojky". V říjnu v časopise Skaut-Junák vychází první část povídek, později sdružených do knihy "Tábor smůly".
	Na podzim roku 1928 obdržel "Bronzovou svastiku Náčelnictva".
	V roce 1930 se stává držitelem "Stříbrné svastiky Náčelnictva".
	Od září 1933 začíná časopis Skaut-Junák otiskovat na pokračování Foglarův skautský román "Boj o první místo". Roku 1934 získává Jestřáb svým románem "Přístav volá" první cenu v soutěži nakladatelství Melantrich o nejlepší knihu pro mládež. Za peníze, získané spisovatelskou činností, kupuje vyřazenou loď, která pak slouží jako klubovny několika skautských oddílů. Trable s touto lodí by vydaly na samostatnou kapitolu.

Loď SKAUT

10.1.1935 - provoz na lodi "Skaut" zahajuje A. B. Svojsík.

	Loď navštívil i zakladatel Woodcraftu, spisovatel E. T. Seton v roce 1936 ( den před Štědrým večerem - 23. prosince), a do oddílové kroniky udělil svůj autogram - podle tradovaného podání jediný u nás. Není to však pravda, Černý vlk rozdal v ČSR více podpisů, tento je však zcela určitě nejznámější !
	V létě 1936 vychází knižně v plzeňském nakladatelství Kobes první skautská foglarovka "Boj o první místo".

	1938 - Ústředí čs. svazu junáků - skautů uděluje J. Foglarovi za obětavé vedení jeho oddílu jedno z nejvyšších skautských vyznamenání - "Skautskou lásku" a celá "Dvojka" přebírá za svou nepřetržitou činnost "Jubilejní medaili Za služby vlasti (Sv. Jiří)". V tomtéž roce vychází knižně druhá skautská foglarovka "Tábor smůly".
	10. ledna 1940 má v Pražském dětském divadle Míly Mellanové premiéru Jestřábova divadelní hra "Tábor ve Sluneční zátoce", ve které účinkují chlapci z "Dvojky".
	V létě 1940, krátce před zákazem Junáka, vychází v Plzni u Kobese třetí skautská foglarovka "Pod junáckou vlajkou". 4. listopadu téhož roku si gestapo přišlo pro Jestřába až do redakce Mladého hlasatele a odebralo mu všechny skautské věci. Klubovna pod věží je zapečetěna (viz. "Strach nad Bobří řekou"), přesto se pak "dvojce" podaří odnést z ní své kroniky.
	1941 - 1945 - "Dvojka" pracuje poprvé v ilegalitě pod hlavičkou Klubu českých turistů. I za války každý rok táboří.
	V září 1945, krátce po obnově Junáka, se Jestřáb stává redaktorem časopisu Junák. Zde začíná vycházet na pokračování čtvrtá skautská foglarovka "Devadesátka pokračuje". Pro zajímavost - redakce časopisu je na ústředí Junáka na Gorkého náměstí 28 v koupelně (!), přesto náklad časopisu dosahuje 120.000 výtisků.
	V březnu 1946 se Jestřáb rozchází s redakcí Junáka a přechází do časopisu Vpřed, kde dále vychází i "Devadesátka". 28.10.1946 je Jestřábova činnost za okupace oceněna stříbrným stupněm Junáckého kříže "Za vlast 1939-1945".
	1947 - Foglarově oddílu Dvojka je uděleno vyznamenání - bronzový Junácký kříž "Za vlast 1939-1945" za činnost v době okupace.
	1949 - 1968 - "Dvojka" je opět v ilegalitě. Několikrát se mění hlavička, nejdéle pracuje pod názvem "Oddíl mladých turistů TJ Praha - Radlice".
	1968 - v časopise Signál vychází na pokračování "Kronika Ztracené stopy", ve Vědě a technice mládeži "Kurs zálesáckého stopování" (spoluautorem je Jiří Vodenka, bývalý člen "Dvojky").
	1968 - Jestřáb se zúčastňuje obnovy junácké organizace. Jeho oddíl se stává opět "Dvojkou". Foglarovi je nabízeno místo šéfredaktora časopisu Junák, odmítá, protože chce psát knihy, ale s časopisem spolupracuje. Vychází tu řada jeho příspěvků a na pokračování znovu román "Boj o první místo".
	1970 - jako jeden z prvních se Jestřáb stává členem tzv. "Svojsíkova oddílu"; členství v něm patří mezi skautská vyznamenání. Je mu udělen "Řád junácké lilie". V tomtéž roce dokončuje novou knihu - příručku "Náš oddíl", která nevyšla po zásahu ÚV SSM. Po řadě pokusů byla vydána až v březnu 1992.
	17.2.1981 - umírá paní Foglarová, Jestřábova maminka, ve věku 102 let.

	1989 - Jaroslav Foglar se účastní v prosinci znovuobnovení činnosti Junáka
	6.1.1990 - je přítomen na první schůzi ústřední rady Junáka v budově Národního muzea, 19. května je čestným hostem IV. junáckého sněmu. V srpnu obdržel zlatý stupeň vyznamenání - "Řád čestné lilie v trojlístku".
	1995 - 4. června na VIII. junáckém sněmu v Brně jsou oficiálně vyhlášeni nositelé nejvyššího skautského vyznamenání - "Řádu stříbrného vlka". Mezi nimi je i Jaroslav Foglar.