Základní škola a Mateřská škola
v Rapšachu

Naše stránky si právě prohlíží  

   Drahý Rapšachu,
   vřelé pozdravy a přání všeho dobrého mým drahým rodičům. Jsem zdravý. Chtěl bych vědět něco o Vašem životě. Dokončil jsem II. standard (ročník) a jsem ve III. standardu. S vaší velkou pomocí studuji dobře.
   V naší rodině je nás šest. mám rád tygry. Moje oblíbená hra je Score. Mým oblíbeným předmětem je tamilština. Moje rodiště je Shenbaganoor. Učím se dobře. Modlím se k Bohu za vaše dobré zdraví. Prosím modlete se také za nás.

Děkuji, Váš milující syn Maria Aruputha Selvam S.“

Je tomu už více než rok, co se žáci a pedagogové ZŠ v Rapšachu dozvěděli o smutných osudech dětí z Indie, Ugandy i odjinud, a zároveň o možnosti některým z nich pomoci. Rychle se rozhodli jednat. Adoptovali na dálku indického chlapce jménem Maria Arputha Selvam. Je to osmiletý žák 3. třídy základní školy v Sant Xavieru, nejmladší z 3 dětí lesního dělníka a dělnice. Finanční částka ve výši 5.000,- Kč, každoročně vybraná pro Maria od pracovníků a dětí z Rapšašské školy, mu umožní dosáhnout úplného, zatím základního vzdělání, což je nad možnosti jeho rodiny.

Nedávno nás potěšil dopis z Indie, odeslaný nám Arcidiecézní charitou Praha. Nepíše nám zatím sám Maria, ale v zastoupení jeho asistent – sociální pracovník. Vyřizuje nám pozdravy a díky našeho hocha i jeho rodiny a chválí jeho výsledky v učení. Maria nám k tomu nakreslil obrázek – domek a auto.

Máme velkou radost, že svou malou měrou pomáháme změnit život alespoň jednoho dítěte, z geograficky i sociálně nám velice vzdáleného světa. Přáli bychom mu dobrý a důstojný život.

Nakonec douška z dopisu charity: Na adopci stále čeká přes 2000 potřebných dětí. (www.charita-adopce.cz)

Začíná II. pololetí školního roku 2003/2004. Ještě nedávno jsme se loučili se starým rokem 2003 a uvítali jsme nový kalendářní rok 2004. Snad právě toto období nás vede k zamyšlení nad tím, čeho jsme za předešlý půlrok dosáhli, jaké se dostavily úspěchy, co je třeba zlepšit ve své práci, vzdělávání, učení.

Každý z nás si v tento čas převezme své vysvědčení, které hodnotí znalosti, dovednosti, pracovní úsilí každého z nás a – stává se součástí hodnocení sebe sama. A možná… na vysvědčení jedna kolonka ve statistice hodnocení a známek z předmětu chybí: známka ze člověčenství, lidskosti, porozumění, solidarity, tedy za to, že podporujeme někde v exotické zemi našeho vrstevníka, mladšího nebo staršího spolužáka, tedy človíčka, který žije daleko od nás a neměl takové životní štěstí jako my. Jeho rodiče nemají dostatek prostředků na jeho vzdělávání, tedy na to, co se stalo pro nás samozřejmostí a jíž si ne vždy dostatečně vážíme.

A tak si do naší pomyslné kolonky každý zaznamenejme jedničku, chcete-li vy, starší, výbornou.

Děkujeme všem, kteří našemu adoptivnímu svěřenci přispíváte, děkujeme Vám, kteří se k tomuto kroku, byť poprvé, rozhodnete. Věřte, přispějete tím na dobrou věc!

A ještě jedno poděkování: děkujeme paní učitelce Pavlíně Křížové, která je hlavním garantem naší účasti v tomto projektu.

Adopce na dálku a centrum Shenbaganur

(výňatek z materiálu Arcidiecézní charity)

Víte, že v Indii…

• je cca 842 mil. (82%) hinduistů, 123 mil. (12%) muslimů, 19 mil. křesťanů, 18 mil. sikhů, 7 mil. buddhistů, 4 mil. jainů, 17 tis. židů a lidé vyznávají i některá přírodní a kmenová náboženství

• pracuje 17,5 mil. dětí, tzn. celých 6 % indické populace

• cca 75 % obyvatel žije na vesnici

• asi 33 mil. dětí nechodí do školy

• 24 % mužů a 36 % žen jsou negramotní

• většina lidí pracuje jako zemědělští námezdní dělníci, tzv. coolie workers, za mzdu kolem 40 – 50 Rs denně (podle kurzu: 1 Kč = cca 1,5 Rs (Rupie)

• jsou např. tyto přibližné ceny za následující potraviny a další zboží:

• 1 kg rýže – 12 Rs, 1 banán – 2 Rs, 1 litr mléka – 20 Rs, 1 kg cukru = 15 Rs, 1 kg masa = 40 Rs, mýdlo – 10 Rs, sešit – 10 – 15 Rs, přikrývka – 200 Rs, boty – 300 – 500 Rs, fotbalový míč – 120 Rs.

Zajímavosti o státu Tamil Nadu

1. Tamil Nadu má 62,1 mil. obyvatel a 130 058 km².

2. Hlavním městem státu je Chennai (Madras).

3. Nejrozšířenějším jazykem je zde tamil.

4. Hovoří se tu také hindsky a anglicky.

5. Většina lidí ve státě, jako i v celé Indii, pracuje jako zemědělští námezdní dělníci, tzv. coolie workers, za mzdu kolem 40 – 50 Rs denně (podle kurzu: 1 Kč = cca 1,5 Rs (Rupie).

Dům Lásky Sv. Xaviera – život v domově lásky

Domov lásky byl založen již v roce 1975. Dlouhá léta byl podporován sponzory z Norska. V roce 2000 se podařilo navázat spolupráci s Arcidiecézní charitou Praha.

Ředitelem domova je od roku 1999 Otec Anthony Louis, který má dlouholeté zkušenosti ve vedoucí pozici v oblasti školství. Anthony Louis dosáhl bakalářského titulu (filosofie a teologie) a magisterského titulu v oboru historie a pedagogika.

V domově je dodržována poměrně přísná disciplína. Denní režim je respektován s neuvěřitelnou přesností.

• budíček je v 5.30 hodin

• k snídani, stejně jako k obědu a večeři se podává rýže se silně kořeněnou zeleninou nebo omáčkou

• jedenkrát týdně se podává maso a ovoce, na svačinu děti mlsají rýžovou placičku s bílou kávou nebo čajem

• každý nový týden je zahájen shromážděním žáků na hřišti před školou a zpěvem státní hymny

• mezi nejoblíbenější sportovní hry patří volejbal, kriket a badminton

• všichni jsou v internátě aktivně zapojeni do práce v kuchyni (největším úkolem je krájet zeleninu), na zeleninové zahrádce, pomáhají také nosit vodu, připravovat dříví na oheň v kuchyni

• o děti se starají vychovatelé, kteří zároveň zabezpečují hladké fungování projektu Adopce na dálku, píší s dětmi dopisy „adoptivním“ rodičům a překládají je, připravují Roční zprávy o pokroku dítěte, distribuují dopisy od „adoptivních“ rodičů atd.

Školní systém

1. Povinná školní docházka začíná 1. třídou základní školy, tzn. v šestém roku věku dítěte.

2. Základní škola má na rozdíl od českých škol deset tříd.

3. Absolvování jedenácté a dvanácté třídy znamená pro studenta dokončené střední vzdělání a velkou naději na osamostatnění se a získání dobrého zaměstnání.

4. Dále je možné vyučit se v některém z praktických oborů na vybrané technické škole a nadále pokračovat ve vyšším vzdělání – dosažení bakalářského titulu.

5. Známkování je odlišné od našich škol:

• Děti získávají za jednotlivé písemky, úkoly či zkoušení bodové ohodnocení, resp. Procento, v jakém byl úkol splněn.

• V závěru nedostávají děti vysvědčení v podobě tištěného certifikátu, je jim pouze oznámeno bodové ohodnocení z každého předmětu.

• Žáci musí v průběhu studia složit několik zkoušek hodnocených vždy stupni A až D:

• První velká zkouška po čtvrté třídě (mnoho dětí z chudých rodin končí školu právě po vykonání této zkoušky.

• Postupové zkoušky na konci každého školního roku.

• Zkouška po desáté třídě uzavírá základní stupeň vzdělání.

• Žáci mohou skládat různé úrovně zkoušek, podle toho, jaké jsou jejich studijní ambice v budoucnosti.

• Zkouška po desáté třídě je obdobou naší maturity – uzavírá střední školu a je podmínkou pro přijetí na vyšší školy.

6. Škola začíná v červnu a končí koncem března. Duben a květen tráví děti většinou u svých rodičů, děti bez rodinného zázemí zůstávají v internátě, kde je pro ně připraven pracovně-odpočinkový program. Děti z hinduistických a křesťanských rodin trávní hlavní náboženské svátky (Deepali, Vánoce) také v rodinném kruhu. Jeden den v každém měsíci je vyhrazen pro návštěvy rodičů.

7. Prázdniny:

• Duben až květen – letní prázdniny.

• Začátek školního roku – cca 1. června.

• Poslední dva týdny v říjnu – státní svátek Pooja.

• Několik dní volna na Vánoce a Diwali.

• Státní svátky – liší se v každé oblasti.

Diwali

Stejně jako jsou v západním světě největším svátkem v roce Vánoce, nejdůležitějším svátkem hinduistické Indie je Diwali. Slaví se na přelomu října a listopadu a trvá čtyři dny. Tradičně lidé zdobí okolí svého domu řadou svíček , pálí prskavky a ohňostroje (odtud název svátku „Svátek světel“).

Světelnou výzdobou se rozzáří i chrámy, místa bohoslužeb. Lidé se oblékají slavnostně do barevných odstínů, vždyť Svátek světel je oslavou prosperity a náklonnosti bohů. Speciální bohatý pokrm včetně sladkostí pro děti doprovází průběh oslavy.

Adresa našeho adoptivního svěřence

Fr. A. Louis

St. Xavier´s Home of Love

Shenbaganur, Kodaikanal 624 104

Dindigul District

Tamil Nadu

Shenbaganur

• vesnička v údolí Kodaikanalských hor

• nese jméno vzácné květiny, která neroste na žádném jiném místě na území celé Indie

• leží ve výšce cca 2000 m nad mořem

• teploty zde ani v létě nepřesahují 25°C

• nejbližším větším městem je 6 km vzdálený Kodaikanal

• cesta odtud do hlavního města státu Tamil Nadu, Maduraie, trvá autem nebo autobusem asi 3,5 hodiny – projíždí se nebezpečnými horskými serpentýnami, cestu zpříjemňují nádherné panoramatické pohledy na pohoří.

Projekt Arcidiecézní charity Praha Adopce na dálku oslavil 15. srpna 2003 své 10. výročí a je již několik let registrován jako ochranná známka u Úřadu průmyslového vlastnictví.

   „Drazí sponzoři – rodiče,

   posílám Vám srdečné pozdravy.

   Jsem velmi šťastný, že vás mohu tímto dopisem kontaktovat a informovat vás o Vámi sponzorovaném dítěti. Vaše dítě je pod mým dohledem, jsem ředitelem institutu „St. Xavier’s Home of Love“. Chci vám dát stručný popis této instituce.

   Tento projekt je umístěn v Shenbaganur, ve vesnici ležící na cestě do Kodaikanal, Taluckého centra v Dindigulském kraji. Kodaikanal je horská stanice v horách Western Ghats ve výšce 6.500 stop nad mořem.

   Když někdo cestuje autem nebo autobusem z Dindigulu nebo Madurai, dostane se do Batlagundu, odkud jezdí mnoho autobusů do Kodaikanalu. Cestující musí od autobusové zastávky v Shenbaganuru vystoupat asi dva kilometry, aby se dostal k naší škole.

   V okruhu třiceti dvou kilometrů je kolem Shenbaganuru asi jedenáct vesnic s asi osmi tisíci obyvateli. Kolem Kodaikanalu je také mnoho vesnic. Je to horská oblast se strmými skalami i táhlými horami. Teplota je v létě mezi 9 – 20°C a mezi 4 – 14°C v zimě. Od dubna do června je nejlepší období z celého roku na návštěvu naší oblasti. Počasí je mírné a údolí se zelenají.

   Ekonomická situace obyvatel je moc špatná. Osmdesát procent z nich žije pod hranicí chudoby. Mnozí z nich jsou zemědělští nádeníci, placení denní mzdou. Měsíčně si každá rodina vydělá kolem 1.000 rupií. Osmdesát procent z celkového počtu obyvatel v oblasti patří ke kastám kmenů Harijans a Adivasi. Jsou vykořisťováni zbývajícími dvaceti procenty „vyšší společenské třídy“.

   Většina lidí nemá náležitou zdravotní péči a strádají zimou a podvýživou. Jak muži tak ženy ve věku kolem dvaceti let jsou negramotní a sotva se umí podepsat. Po otevření farního Dětského domova se začalo vzdělávat sedmdesát procent dětí.

   „St. Xavier’s Home of Love“ je chlapecký domov v Shenbaganurské farnosti. Svou činnost začal v roce 1975. Naše hlavní úkoly jsou následující:

• vzdělávat a vychovávat zanedbané a utlačované děti z potlačovaných kast a kmenů

• umožnit jim prožít život v souladu s lidskou důstojností

• poskytovat vzdělání dětem z vesnic v oblasti Kodaikanalu

• osvobodit mladou generaci od útlaku a vlivu pověr

• pomoci dívkám s upřednostněním vzdělávání jako prostředku ke svobodě před předčasným manželstvím, které je v podstatě zotročováním žen a potlačováním jejich práv

• vytvářet občanskou společnost, založenou na principech humanity, tolerance, práva, života v míru a vzdělanosti

Počet studentů v letošním školním roce:

Všechny naše děti jsou z různých horských vsí z celého Kodaikanalu. Přestěhují se do našeho Domova a studují v naší škole, která se nachází v té samé budově. S přestěhováním souvisí zajištěni stravy, školného, studijních materiálů, školních stejnokrojů, sešitů a školních potřeb, atd. Dostávají také každý rok dárky k narozeninám. Je tu také deset vychovatelů, kteří nám pomáhají v dohledu nad dětmi. Dostávají dobré jídlo a svou práci vykonávají s lidskou důstojností. Zvláštní doučování je připravováno pro slabé studenty. Děláme všechny možné kroky pro všestranný rozvoj našich studentů. Dáváme také dětem základní počítačové vzdělání, aby byly připraveny na výzvy dnešního světa vědy.

Končím první dopis, který Vám má dát představu o našem Domově. Doufám, že Vám pomůže znát zázemí Vámi sponzorovaného dítěte. Jsme schopni udržovat náš Domov a dohled nad dětmi díky Vaší velkorysosti, protože jim platíte kvalitní jídlo a zajišťujete vše potřebné pro jejich vzdělávání.

Velice děkuji všem a každému z Vás za Vaši oběť, s kterou se zříkáte svých peněz ve prospěch našich dětí. Naše děti jsou o Vaší pomoci patřičně informovány. Vzpomínají na Vás denně ve svých modlitbách. Já ve svých modlitbách také myslím na Vás a členy Vašich rodin.

Ať Vás Bůh zachová při dobrém zdraví, štěstí a spokojenosti.

Díky Vám, s láskou a úctou

Fr. A. Louis, ředitel

St. Xavier´s Home of Love, Shenbaganur – 624 104, Kodaikanal“

21.9. jsme četli pozdravy od našeho adoptivního syna Marii a také o jeho prospěchu:

„Drahý Rapšachu,

velký pozdrav od Vámi sponzorovaného dítěte Marii Aruputha Selvama. Jak se máte? Já jsem živ a zdráv. U nás se stala spousta věcí. V letošním roce studuji V. ročník a ubezpečuji Vás, že budu mít v tomto roce dobré známky.

Náš milovaný ředitel Otec Louis byl přeložen do Batalagundu. Byli jsme ten den velmi smutní. Přišel nový ředitel a je k nám velmi milý. Jmenuje se Reverend Otec N. P. Alphonse.

Otec A. Louis dostal odstupné a dal mi tento měsíc nové šaty. Jméno mé učitelky je Grace.

Ujišťuji Vás, že se budu modlit za Vás i za členy Vaší rodiny.

Děkuji Vám.

Váš milující syn

Maria Aruputha Selvam S.“

O rodině (ze školní zprávy):

„Velmi milá rodina s pěkným chováním k ostatním. Jeho otec je pracovitý dělník. Matka vystudovala obor počítače, ale nemá práci.“

Známky (známka je určena počtem procent z maxima – 100%)

Tamilština                       69%

Angličtina                        48%

Matematika                    51%

Přírodní vědy                  47%

Společenské vědy         62%

Oblíbený předmět: matematika

Čím chce být: lékařem.

Dopisy z prosince 2004:

26.11.2004

Drahý Rapšachu,

pěkné pozdravy od Vašeho dítěte Marii Arputhy Selvama. Mám se i s mou rodinou a přáteli velmi dobře. Doufám a modlím se, aby Vás Všemohoucí zachoval při dobrém zdraví. Jak víte, udělal jsem dobře čtvrtletní zkoušky. Jsem velmi šťastný, že Vás mám za rodiče. Náš farní kněz nám velmi pomáhá.

Minulý měsíc jsme slavili Den učitelů a tento měsíc oslavíme Dětský den. Obě tyto slavnosti jsou velmi radostné. Již brzy budeme mít pololetní zkoušky. Budu se dobře učit a dosáhnu dobrých výsledků.

Protože je zimní období, jsme občas nachlazeni. Nemohu se dočkat dopisu od Vás.

Přeji Vám veselé Vánoce a šťastný nový rok 2005.

Děkuji Vám.

Váš milující

Maria Aruputha Selvam Sahayaraj

26.11.2004

Drazí sponzorští rodiče Rapšach,

je pro mne velkou radostí mít příležitost poslat Vám, drazí sponzorští rodiče našeho dítěte, radostné přání velmi šťastných Vánoc 2004 a velmi zářivého nového roku 2005.

Nemám jiných slov, než říci „Díky“, protože mé srdce je plné uznání Vaší oběti, kterou dáváte ve prospěch Vámi sponzorovaného syna Marii Aruphuty Selvama Sahayaraje. Na této Vaší oběti staví Maria svou budoucnost. Vede si ve škole velmi dobře v V. ročníku. Mnohem více než Vaše finanční pomoc je pro něj důležitá Vaše láska a Váš zájem o něj. Ten můžete projevit svým dopisem Vašemu dítěti.

Rád bych citoval z dopisu jednoho z rodičů – sponzorů: „Je to příjemný po-cit, když někomu pomáháte. Investice do vzdělání je investicí do budoucnosti...“ To je to, co děláte s velkou péčí, starostlivostí, láskou a oddaností vycházející z Vaší víry v Ježíše Krista.

Budu citovat Lenku Černou, která pracuje v Charitě Praha: „...Když jsem včera četla Bibli, zahlédla jsem žalm 5, verš 24-25. >>Vím, že všechny naše dobré i špatné činy budeme jednou muset ukázat Bohu a nic nezůstane skryto.<< Jak říká Bible, musíme dělat všechno k radosti Boží a Bohu sloužit. On nás všechny vidí a ví o nás vše, zná všechny naše myšlenky i činy...“

Vidím, že všichni naši rodiče – sponzoři a jejich přátelé z Arcidiecézní Charity Praha staví svůj život na skále – Ježíši Kristu, ze slova Božího na Zemi zrozeného člověka, který je s námi, pro nás pokračuje ve své vykupitelské misi skrze nás, své učedníky. Tak jako on sestoupil z nebe na opuštěnou zemi, tak i my jsme vyzýváni prosit o štěstí našich chudých božích dětí. To je naše vánoční poselství.

Víte, že jsem převzal dohled nad St. Xavier´s Home of Love v červnu 2004. Byl jsem misionářem Maduraiské arcidiecéze již od 24. dubna 1977.

Jsem šťastný kvůli Vám všem, drazí sponzorští rodiče. Pokračuji v nepřetržitých modlitbách za Vás na Vaší mimořádné cestě, jak nám pomoci.

Každou sobotní Mši svatou vždy první sobotu v měsíci věnuji Vám všem.

Váš v Kristu

Reverend Fr. Alphonse, N.P.

Dopis z června 2005

Drahý Rapšachu,

jak se máš? Já se mám dobře. Doufám, že Tě můj dopis zastihne v dobrém zdraví.

Byli jsme na exkurzi ve Vaigai Dam (přehrada), kde jsme si užívali každý kousek pohody. Viděl jsem spoustu zvířat, ptáků a hodně turisticky zajímavých míst.

Dostal jsem obvyklý vánoční dárek (levný) od našeho Otce direktora. Také jsme slavili Pongal, Deepali (místní svátky) a Učitelský a studentský den.

Také jsme v naší škole měli lékařský tým. Několik z mých přátel mělo podlomené zdraví a teď se léčí. Někteří z nich se již cítí lépe. Já nemám žádné problémy a dobře pracuji na své budoucnosti.

Upřímně Ti děkuji za Tvou velkorysou pomoc při mém vzdělávání prostřednictvím našeho Otce direktora.

Děkuji Ti, Tvůj milující syn

Maria Aruputha Selvam S.

Dopis ze září 2006

  Drazí kmotři,

  píše Vám Váš milující syn. Je mi velkým potěšením psát dopis mým adoptivním rodičům.

  Mám se dobře. Jste zdrávi?

  Já napsal své výroční zkoušky dobře a určitě postoupím do dalšího ročníku.

  Náš farní kněz prodělal závažnou operaci, která bohudíky dopadla úspěšně. Teď musí odpočívat, než se úplně zotaví.

  Vodní srážky byly u nás letos dobré. Co u Vás?

  Letní tábor pro nás byl velmi užitečný.

  Slavili jsme v St. Xavier´s Home Vánoce, Pongal (místní náboženský svátek) a Nový rok. Otec ředitel daroval všem dětem nové šaty a boty.

  Chtěl bych Vám nějak poděkovat za Vaši laskavost, a tak se za Vás nepřetržitě modlím, snad Vám Pánbůh požehná.

  Napište mi, prosím, a pošlete fotografii.

  Děkuji Vám

Váš milující syn Maria Aruputha Selvam Sahayaraj

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2005/2006

St. Xavier´s Home Of Love, Shenbaganur, Kodaikanal

Ujímám se milé povinnosti a předkládám Vám „Výroční zprávu našeho St. Xavier´s Home Of Love“. Tento rok byl velmi důležitý, protože nám pomohl se vzájemně více poznat při školních i domácích slavnostech. Předkládám Vám všechny důležité události v tomto krátkém výčtu. Byli bychom rádi, kdyby následující zpráva a návrhy byly cennými podněty pro rychlé zlepšení, kterým bychom chtěli dosáhnout vysokého standartu pro naše milované děti.

Školství:

K prokázání skrytého nadání a rozvinutí sebedůvěry a schopností našich dětí jsme pořádali motivační tábory pro naše sponzorované děti, rozdělen do různých skupin a v různých termínech. Naši žáci se zapojili vynikajícím způsobem a od začátku se vyrovnali se zvláštní pozorností a poznámkami a nežádoucími otázkami. Mnoho lidí pak v rozpacích a v ohromení s potěšením zjistilo, co všechno naše děti dovedou.

Měsíc duben je milníkem v životě našich dětí, protože v tomto období pořádáme „Výroční letní tábor“. Uspořádali jsme ho mezi 19. a 22. dubnem. Slyšel jsem naše děti říkat: „Letní prázdniny mají být užity k příjemným a významným věcem“. Díky dalšímu táboru, který se konal  v měsíci květnu, naši nejstarší – studenti 12. ročníku – dosáhnou v příštím školním roce jistě vynikajících výsledků.

V naší škole funguje „Projekt národní podpory“ (National Service Scheme – N.S.S.) jako široká státní aktivita. Letos je to již druhý rok, kdy s podporou N.S.S. pořádáme desetidenní tábor v naší adoptivní vesnici „Sathya Nagar“, těžko přístupné malé vsi v blízkosti našeho školního areálu. Mnoho našich zaměstnanců se zapojilo do programu „Rozvoj státu prostřednictvím rozvoje mládeže“. Kolem pětašedesáti studentů 11. ročníku se aktivně podílelo na práci tohoto tábora. Sami vytvořili mnoho skupinek, které se staraly o každodenní táborové činnosti. Jejich schopnosti byly přínosem pro vedení tábora i pro jejich vlastní veřejnou činnost.

Náš ředitel krajského školského úřadu připravil tábor osobnostního rozvoje na místě zvaném Vedesanthur, v němž naše dvě školy zastupovaly Vámi sponzorované děti.

Naši školu také Vámi podporované děti zastupovaly na Diecézním náboženském setkání – 2006 které se konalo v St. John´s dívčí vyšší střední škole u nás v Kodaikanalu. Vrátily se zpět s udělenými potvrzeními o absolvování této akce. V tutéž dobu nás další sponzorované děti reprezentovaly na setkání YCS a YSM (YCM – Young Catholic Students Movement je Hnutí mladých katolických studentů a YSN – Young Students Movement je Studentské hnutí) a získaly mnoho cen a ocenění za veřejné předvedení svých znalostí a dovedností.

Při zdravotní výchově jsme uspořádali besedy na téma „Nebezpečí AIDS“ a „Rakovina prsu“. Přednášky zajišťovali pracovníci z nadace „Vasantha“, kteří využívali k seznámení s životem onkologických pacientů a lidí, postižených AIDS, moderní prezentační techniku. Vštěpovali také našim dětem vědomosti o nebezpečí kouření a jeho spojitostí s plicními chorobami a nemocemi srdce a krevního oběhu. Na konci přednášky každý náš student slavnostně slíbil, že se odřekne tabáku a drog a pokusí se zbavit i své známé těchto návyků.

Turistika a výlety:

Ve školní dodávce jsme podnikali malé výpravy, jako bylo třeba pozorování zemědělských prací. K tomu jsme si vybrali drůbeží a ovčí farmu. Bereme naše žáky na tyto výlety proto, aby se dozvěděli více o chovu zemědělských zvířat a pěstování plodin.

Také jsme uspořádali výlet do Kodaikanalu – na Sight Seeing Places. Každé místo má své historické pozadí – v podstatě ještě z dob britské nadvlády – a to jsme si právě tady mohli důkladně vysvětlit. Nepořádali jsme tyto výlety pouze s odpočinkovým programem, ale hlavně k prohloubení vědomostí o naší provincii Kodaikanalu – „Princezny jižního Ghatu“. Některé z dětí také navštívily hvězdárnu – Sluneční observatoř, kde se seznámily s projektem, zabývajícím se hlavně pohybem Slunce. Moderní technologie, použité při tomto projektu, jim ukázaly význam použití počítačů a bezdrátových technologií. Výklad pracovníků projektu silně podnítil mnoho našich dětí, aby se v budoucnu staly vědci.

Významné události:

S Boží pomocí jsme uctili narození Ježíše – Vánoce. Měli jsme o této svaté noci nádhernou mši svatou, a druhý den také. Protože náš pan farář byl tou dobou v nemocnici, odložili jsme další oslavy až na leden.

Dlouho očekávané oslavy konce roku jsme uspořádali až 14. ledna 2006. Toto datum jsme si vybrali proto, že je naším svátkem. Tohoto dne my Tamilci slavíme vlastní svátek – „Pongal“. Slavíme ho jako naše poděkování Bohu úrody – Slunci. Máme při něm mnoho kulturních vystoupení a chvíli pro předávání dárků. Letos jsme sponzorovaným dětem z Vašich peněz pořídili nové šaty a boty. Den skončil velkou hostinou. Měli jsme slavnostní večeři s jídly, typickými pro Pongal, a s cukrovou třtinou.

Návštěva generálního konsula:

Letos jsme měli skvělou příležitost hovořit s generální konsulkou České republiky, paní Irenou Kvasnicovou a jejím manželem. Organizovali jsme pro nezvláštní kulturní program při příležitosti jejich návštěvy našeho domova. Byla nadšena oslavou, při které naše děti tančily. Osobně si našla čas na rozhovory s dětmi, aby získala víc poznatků o našem domově a jeho obyvatelích. Později, po skončení návštěvy u nás, se sešla i s některými „rodiči“ – sponzory, měla radost z jejich zájmu a vstřícnosti. Když viděla naše nemoderní vysloužilé školní dopravní prostředky, byla z nich smutná. Ale hlavně si cenila práce našich dětí a jejich směřování za lepší budoucností. Návštěva konsulky nám dala sílu a naději do další práce.

Záplavy:

Nedávno jsme se zbavili katastrofy tsunami. Letos jsme trpěli nekonečnými cyklony. Záplavy zničily i budovy školy a cesty. Zaplavily téměř všechny části Tamil Nadu a naší země Indie. Mnozí naši obyvatelé ztratili smysl své existence. Pláč se ozýval všude a donutil nás hluboce přemýšlet o všemocné ruce našeho Pána Boha.

Na závěr:

Těžko hledám slova, kterými bych vyjádřil poděkování Vám – sponzorům – za to, že se tak staráte o budoucnost našich dětí.

Snad Všemohoucí Bůh povede Vás i Vaše drahé jen po šťastných a plodných cestách!

V Kristu Váš

Kněz Alphonse, ředitel

St. Xavier´s Home of Love

Shenbaganur

Kodaikanal

Tamil Nadu – India

Email: stxaviershome@sancharnet.in

Na překladu se podíleli žáci 9. třídy s výjimkou Járy Mužíka, Pavla Šípa a Pavla Špaleho.

Adopce na dálku - Child Sponsorship Programme

Annual progress report INDIA

St.Xavier's Home of Love Shenbaganur Kodaikanal Tamilnadu India.

Tuto roční zprávu vyplňuje sociální pracovník jednou ročně při své pravidelné návštěvě rodiny dítěte. Dotazník společné s aktuální fotografií dítěte je poté odeslán Arcidiecézní charitě Praha, která ji předá „adoptivním rodičům“.

12.12.2006 jsme dostali dva dopisy – od našeho „syna“ Maria a od ředitele St.Xavier's Home of Love:

   Drazí sponzorští rodiče,

posílám pozdrav. Všichni se tu máme dobře a jsme v pořádku, a já doufám, že totéž platí i o Vás. Mé studium pokračuje dobře. Chodím už do sedmé třídy a mé studijní výsledky se lepší, a to je dobře. Co děláme? Protože byly velké deště, úroda tu je letos moc špatná.

Náš ředitel Fr. Alphonse v říjnu zemřel, a tak máme nového ředitele Fr. Maria Louise. Z jeho péče o nás mám velkou radost.

Přeji si jen klid ke studiu, a totéž přeji i Vám. S tím končím svůj dopis.

Přeji Vám šťastné Vánoce a šťastný nový rok.

Váš milující

S. Maria Aruputha Selvam

7. ročník

     Drazí sponzorští rodiče,

mír a radost ať Vás provází při příležitosti narození syna Božího.

Jsem nesmírně šťasten za Vaši pomoc našemu dětskému domovu. Vaše blahovůle dává našim dětem naději na lepší budoucnost. Vaše stálá podpora ve studiu jim pomáhá zlepšit jejich postavení ve společnosti. Děti mají jasno ve své studijní kariéře. Myslí na Vás každodenní modlitbou.

Upřímně Vám děkuji za Váš ušlechtilý dar. Osobně jsem se přesvědčil o Vaší ušlechtilosti, o Vašem úzkostlivém zájmu o naše děti, když jsem v roce 2002 navštívil pražskou charitu. Snad Bůh prokáže svou milost Vám i Vašim blízkým.

Jménem studentů a personálu našeho domova Vám tlumočím naše modlitby a pozdravy.

Ať máte šťastné Vánoce a úspěšný nový rok 2007.

S pozdravem

Reverend Fr. Louis, N.P.

18.12.2006 jsme převzali z DNES – „Jihočeští školáci sbírají peníze například pro Thajce, Inda a Bělorusa.“

V Rapšachu podporují indického chlapce

Jihočeské školy přispívají na děti ze sociálně slabých rodin v různých částech světa. Například Základní škola v Rapšachu na Jindřichohradecku podporuje už pátý rok jedenáctiletého indického chlapce jménem Maria Aruputha Selvam.

Roční školné pro Maria stojí pět tisíc korun a vedení školy svým žákům nenařizuje, že se musí na adopci Inda podílet. „Každý dává podle svého uvážení. Někdo přispěje méně, někdo více. Ale rozhodně nikoho nenutíme,“ potvrdil ředitel školy Karel Snětina.

Adoptovaný syn se škole ozývá dvakrát či třikrát ročně a jednou ročně dostává škola výroční zprávu o činnosti dětského domova spolu s Mariovými výsledky. Podle nich mu jde nejhůř rodná tamilština a nejlépe matematika. „Mario se učí průměrně, ale postupuje do vyšších ročníků. Chce se stát lékařem,“ řekl Snětina.

19.10. 2007 představil realizační tým žáků a žákyň 7. třídy spolupracující s vyučující angličtiny p. uč. Olgou Imrichovou překlad dopisu od reverenda Fr. Luise, ředitele domova, ve kterém žije a studuje  náš adoptivní syn Maria Aruputha Selvam.

Drazí sponzorští rodiče,

s velkou radostí vám posílám výroční zprávu z našeho centra, St. Xavierova domu lásky. Tento rok je významným mezníkem, jehož výsledkem bude další rozvoj našich dětí.

Než začnu, chci upřímně poděkovat všem, kteří jste ochotni podporovat naše děti ve studiu. Jen díky vaší laskavosti je jejich rozvoj možný. Kromě pravidelně vyučovaných předmětů ve škole dostali naši studenti příležitost rozšířit si své znalosti.

Zúčastnili se projektu N.S.S. (National Service Scheme = Národní služba pro rozvoj). Tento projekt úspěšně pomáhá naší škole už třetí rok. Zapojili jsme se účastí v desetidenním táboře v místě našeho internátu. Název projektu je „Rozvoj vzdělanosti naší mládeže“. Tábora se účastnilo 75 studentů z 11. a 12. ročníku naší školy a mezi nimi byla většina sponzorovaných dětí. Osobně nás navštívil i oblastní koordinátor celého projektu. Naši studenti měli také možnost strávit nějaký čas na letním táboře, jehož úkolem bylo rozvíjet talent studentů a motivovat je k životní seberealizaci a sebekázni. Pro studenty byly připraveny nejrůznější aktivity. Děti byly nadšeny a vrátily se plny krásných zážitků.

Proběhl také jednodenní seminář zdravotních sester. Konal se v lednu letošního roku  pro 10. a 12. ročník, tedy pro studenty, kteří budou v březnu a dubnu dělat státní zkoušky. Na naší škole také proběhla praxe studentů. Navštívili mlékárnu, ovčí farmu a státní nemocnici. Studenti si prohloubili znalosti a získali některé dovednosti. V nemocnici poznali moderní vybavení pro léčbu a prevenci AIDS, TBC a  rakoviny. Také se dozvěděli o  dárcovství krve a protetice (oční a jiné protézy). Studenty tyto zkušenosti obohatily a donutily je přemýšlet o kvalitě života.

V oblasti vzdálené 65 km od naší školy jsme uspořádali piknik. Vyšli jsme na Temple hill (hora) a zpátky jeli lanovkou. Děti byly velmi šťastné, že mají takový zážitek. Dále u nás proběhla prezentace práce dětí v předmětech F, Ch a Př. Studenti ukázali své dovednosti a tvořivost. Tato přehlídka jim pomohla proniknout do problematiky jmenovaných předmětů.

Samozřejmě u nás proběhly i tradiční oslavy Pongal a Diwali (podzimní oslavy, něco jako Halloween ) a Vánoce. Oslavy zpestřují náš společenský život. Děti dostaly vánoční dárky. Obdarovány byly i nesponzorované děti, abychom se vyhnuli jejich diskriminaci.

Také jsme měli návštěvu z Charity. Přijela paní Hedvika Vondrášková a Markéta Lišková. Byla to již druhá návštěva z Charity. Účelem návštěvy bylo porozumět problematice našeho působení a pomoci potřebám dětí. Setkání pomohlo zlepšení administrativy našeho centra. Bylo užitečné a nezapomenutelné.

Naši školu také navštívil arcibiskup Peter. Povzbudil děti ke studiu a popřál úspěchy. Náš domov bude mít od června nového ředitele, pana Antonyho Samyho. Je to zkušený člověk. S jeho působením určitě budeme spokojeni.

Z celého srdce chci vyjádřit díky za vaši pomoc. Denně se za vás modlím a myslím na vás.

Rev. Fr. Luis, ředitel domova

Dopis ze září 2009

Drazí sponzorští rodičové,

jsem váš milující syn Maria Arputha Selvan Sahayraj a píši vám. Jak se máte?
Já se mám dobře a přeji vám to samé. Všichni členové mé rodiny se mají též dobře a totéž přejí vám.

Učím se dobře. Slavili jsme Pongal Festival. Oslavy jsme připravovali  v našem domě. Poděkovali jsme Bohu. Já se modlil za vás a vaši rodinu ve velmi speciálním smyslu. Republikový den byl zaměřený na naši oblast. Pozvali jsme našeho starostu. Po období půstu jsme smysluplně oslavili Velikonoce.

Udělal jsem souhrnné i závěrečné zkoušky a postoupil jsem do 10. ročníku. Nyní jsem s novými kamarády v nové třídě. Měli jsme letní tábor. Pozvali jsme mnoho zajímavých lidí, dobře jsme si s nimi popovídali a bylo to pro nás užitečné.

Potom jsme byli v Thekkady na jednodenním výlet. Viděl jsem hodně nových míst, bylo to velmi poučné. Následující den jsme měli rodičovskou schůzku. Náš ředitel dal  rodičům dobré rady.  Rodiče měli nějaké otázky pro objasnění. Bylo to velmi užitečné pro nás i  rodiče.

Moje sestra ukončila úspěšně 12. ročník. Koupili jsme krávu a té se narodilo krásné tele. Oba jsou v pořádku. Modlím se za vás  a přeji si, abyste se i vy modlili za mě.  

Děkuji.

S láskou a pozdravy

Maria Arputha Selvam  Sahayaraj 

Dopisy z listopadu 2010

3.12. jsme zveřejnili novinky ze života našeho adoptivního syna Marii:

Drazí sponzorští rodiče,

mnoho pozdravů od ředitele St.Xavierského domu lásky, Shenbaganur.

Můžeme mít všechno na Zemi, ale to základní, co potřebujeme, je milující srdce, které nám může poskytnout pouze vaše dobré já. Pro každé adoptované dítě je díky vaší laskavé podpoře život mnohem smysluplnější. Jste pro děti tou nejlepší inspirací. V našem sponzorském programu jsme měli 413 dětí v 1. pololetí a 371 dětí ve 2. pololetí.

Rád bych vám předložil několik akcí, které proběhly v tomto roce:

V červenci jsme uspořádali sportovní den. Děti byly rozděleny podle domů, kde bydlí, do 4 družstev. Každé družstvo si zvolilo kapitána. Bylo připraveno mnoho her a atletických disciplín. Učitelé vytrvale povzbuzovali své svěřence. Mnoho dětí získalo medaili nebo cenu.

V srpnu jsme poslali děti na sportovní soutěž. Zúčastnily se běhu na krátké i dlouhé vzdálenosti, soutěžily ve skoku vysokém i dalekém, hodu diskem a střelbě. Soutěžily i ve volejbalovém turnaji. Přivezly 39 medailí: 14 zlatých, 12 stříbrných a 13 bronzových.

Také jsme zorganizovali nábor nových studentů.

Od 4. do 10. srpna jsme uspořádali tábor zaměřený na prevenci rakoviny, zejména u děvčat.

Náš žákovský parlament uspořádal oslavu Dne učitelů. Už od rána studenti chystali dárky pro své učitele. Na večer byl připraven bohatý kulturní program.

22.9. jsme uspořádali pro starší studenty ekologický seminář o Zemi zaměřený na globální oteplování.     

O čtvrtletních prázdninách se uskutečnil týdenní projekt zaměřený na profesní kariéru.

Vybraní studenti se zúčastnili soutěže v recitaci, kresbě a řečových dovednostech v Kodaikanalu. Získali jsme dvě 1. ceny za kreslení a tvůrčí psaní a jednu 2. cenu za řečové dovednosti a jednu 3. cenu za kreslení.

Po čtvrtletních zkouškách proběhly třídní schůzky pro rodiče studentů z 6. – 12.ročníků. Informovali jsme rodiče o pozici jejich dítěte a zaměřili jsme se na strategie ke zlepšení prospěchu slabších žáků.

Také jsme prověřili čtenářské dovednosti a nacvičili jsme divadelní hru „Příběhy Paramartha Guru“.

K oslavě Dne dětí naši zaměstnanci připravili hezký kulturní program, který děti opravdu potěšil. Festival Diwali byl zakončen ohňostrojem. Společně jsme se modlili za našeho patrona – sv. Xaviera. Připomněli jsme si smysl Vánoc.

Sponzorované děti dostaly nové šaty a měli jsme slavnostní společnou večeři. Věřím, že můj dopis vám pomohl nahlédnout do života našeho Domu Lásky.

Mějte kouzelné Vánoce samé radosti v roce 2011.

Pozdravy od dětí, zaměstnanců a učitelů.

Váš Fr. Antonisamy - ředitel domu

Drazí sponzorští rodiče,

váš syn Maria Arputha Selvam Sahayraraj vám píše. U nás doma je všechno v pořádku. Doufám, že vás můj dopis zastihne ve zdraví. Modlím se za každého člena naší rodiny. Jsem rád, že se mohu s vámi podělit o několik zážitků.

Čtvrtletní zkoušky jsem zvládl s dobrými výsledky. Byl otevřen zrenovovaný kostel. Také jsem hezky oslavil své narozeniny. V srpnu se konala oslava Dne nezávislosti. V červenci pro nás učitelé uspořádali sportovní den.

Měli jsme konferenci o tamilštině jako klasickém jazyku. 14.11. jsme oslavili Den dětí. Učitelé připravili hezký program a rozdali nám bonbony. My žáci jsme učitelům přichystali oslavu Dne učitelů.

V naší vesnici byl tradiční festival, při kterém jsme se za vás modlili. Doma jsme oslavili Diwali (5 dní trvající svátek oslavovaný Hinduisty, oslavuje vítězství dobra nad zlem). Moji muslimští přátelé oslavili Bakreeth. Se sousedy jsme si rozdali sladkosti a různé pokrmy.

V těchto dnech u nás hezky prší. Dělal jsem své pololetní zkoušky a doufám, že dostanu hezké známky. Také na oslavě našeho ředitele jsme se měli dobře. Je zdráv. Rozdal nám také vánoční dárky.

Děkuji vám za vzpomínky od vás, za váš dopis a modlete se prosím za mě i za mou rodinu.

Opatrujte se.

Více o historii Adopce na dálku v naší škole na http://rapsach.cz/skola/syn.htm a http://rapsach.cz/skola/tisk.htm (vybrané články) a o samotném projektu Arcidiecézní charity Praha na http://www.charita-adopce.cz/index.php?id=0002008

Děkujeme všem, kteří přispíváte na velmi dobrou, prospěšnou a potřebnou věc!!!