Simča, Homi, Koblížek, Ondra Kř., Honzík, Míra, Alfons, Tedýs, Pavča,
Stáňa, Majka, Míra Kř., Kája |
Krásným
podzimním lesem jsme šli skoro hodinu k Čertovu rybníku, a začalo
nové hledání. Přestože se pomalu začalo stmívat, našla kešku jako
první Stáňa. A tady už jsme se vyřádili – zapisovali se, vyměňovali
drobnosti IN a OUT a radovali se, že se nám odpoledne vydařilo.
To jsme
ještě netušili, že se Stáňa s Pavčou rozhodnou, že zpátky půjdeme
jinudy, a to po neznačené cestě. CHYBA!
Stáňa
se rozvzpomněla na své dětství, strávené v našem turistickém oddílu,
a vyrazila. Zpočátku byla cesta dobrá, ale bohužel se stále rychleji
stmívalo. ZABLOUDILI JSME –HURÁ! Po patnácti letech konečně první
děti zase bloudí, a dokonce ve tmě! Pak už byla totiž tma jak
v pytli, takže nebylo vidět na cestu ani na mapu, a navíc po nás
začali střílet myslivci, kteří si nás spletli s kachnami. Sice
stříleli jen broky a měli špatnou mušku, ale ani tak to nebylo nic
příjemného...
Nakonec
jsme dobloudili místo do Dobré Vody do Byňova. Děcka s Majkou šli na
nádraží na Jaguli, a řidiči utíkali do Dobré Vody pro auta.
Domů
jsme dojeli chvíli po šesté večer.
Ušli
jsme celkem 15 km, bloudili jsme, stříleli po nás, ale našli jsme 2
nové kešky a UŽILI JSME SI TO!!! |
|