| |
|
|
|
|
P 1 - ČESKÉ VELENICE - GMÜND
České Velenice vznikly 1. 12. 1920 sloučením tři obcí - Dolních Velenic (též
Běleč, přip. již r. 1387 jako Wielands), České Cejle (založena 1870) a
Josefska (dnes Žižkovo předměstí, založeno r. 1904) a dělnické kolonie
Mexiko z r. 1872, které společně tvořily předměstí Gmündu. V I. 1866 - 71
byla vystavěna železniční trať císaře Františka Josefa Vídeň - Gmünd - České
Budějovice - Plzeň s odbočkou Gmünd - Praha a na území dnešního města
vznikla důležitá železniční křižovatka. Současně byly založeny i železniční
dílny, které byly postupně rozšiřované, dnes Železniční opravny a strojírny.
V r. 1900 zbudována úzkorozchodná dráha 760 mm do Heidenreichsteinu a
Litschau a r. 1902 další do Weitry a Gro8 Gerungs. Měly společnou stanici
před nádražím (r. 1950 zrušena). R. 1906 byl dán do provozu gyrotrolejbus
Gmünd-železniční dílny, jeden z prvních v Evropě. R. 1909 nádraží přestavěno
a rozšířeno. Za okupace byly České Velenice připojeny k Říši pod označením
Gmünd III, Bahnhof. 23. 3. 1945 bylo nádraží, dílny i část města zničena
americkým letectvem. Kostel Svaté Anežky České postaven r. 1935 podle návrhu
V. Pilce. R. 1946 založeno SOU železniční.
Rodáci: Doc. Dr. Ing. Jan Bílek (1892 - 1955) - průkopník elektrizace
železnic, malíř Adolf Born (narozen 1930), básník, novinář a poradce
presidenta Jan Rejžek (narozen 1954).
Gmünd: město na soutoku Lužnice a Braunau. Osídlen již ve 12. stol., r. 1255
připomínán městský soud. R. 1535 tržní právo. Město utrpělo za husitských
válek i za třicetileté války. Od r. 1950 konečná stanice úzkokolejných drah
před nádražím; severní větev do Litschau provozována jen příležitostně, na
jižní (do Gro8 Gerungs) v sezóně zvláštní parní vlaky s jídelním vozem. Od
r. 1899 sídlem okresního hejtmanství, od r. 1909 okresního soudu. Několik
středních škol. Farní kostel sv. Štěpána původně románský z 12. stol., ve 2.
polovině 14. stol. upraven goticky. Gotické fresky z 15. stol. za hlavním
oltářem. Věž z r. 1854. R. 1903 byl renovován a pořízeno vnitřní zařízení.
Vně na zdi žulové náhrobníky, z nich 2 románské. Fara s arkádami z r. 1741.
Zámek založen snad již Hadmarem II. z Kuenringů. V základu starobylá stavba
ze 13. stol., rozšířen a značně přestavěn v 16. stol., často stavebně upravo-ván.
Dosud v držení lotrinské větve Habsburků. Věžní brána s gotickým portálem.
Na náměstí zachovány domy se sgrafity čp. 43 a 44 z 16. stol. V renovované
Staré radnici z 16. stol. městské muzeum - dějiny města, výroba skla,
zpracování kamene.
POTVRZENÍ: jakékoli razítko z Českých Velenic nebo Gmündu
P2 - RAPŠACH
Ves s kostelem svatého Zikmunda, založeným kolem roku 1450, novogotická věž
pochází z přestavby r. 1890, dochovány nástěnné malby z konce 15. století.
Hodnotná barokní fara.
Před druhou světovou válkou měla obec kolem 3.000 obyvatel, jako farnost pak
4.500 duší. V roce 1952 z politických důvodů násilně vystěhována, dnes
necelých 600 obyvatel.
V obci škola, školka, KČT a TOM.
Nedaleko obce (směrem k Františkovu) protéká říčka Dračice, mající často
charakter podhorské bystřiny. Celková délka toku je 46 km, z toho polovina v
Rakousku (Reissbach).
POTVRZENÍ: jakékoli razítko z obce
P3 - SUCHDOL NAD LUŽNICÍ
Suchdol nad Lužnicí: letovisko a východisko pro vodácké splutí Lužnice. Od
r. 1876 městys. R. 1362 patřil Rožmberkům (součást třeboňského panství). V
okolí těžena rašelina. R. 1625 zde zřízena tavírna stříbrné rudy, ročně
zpracováno až 4000 hřiven stříbra. R. 1795 změněna ve sklárnu, která byla
zrušena začátkem 20. stol. Kostel Sv. Mikuláše založen r. 1364, jako první
jihočeský dvojlodní kostel s jediným středním sloupcem. Presbytář však
zaklenut až kolem r. 1400 a loď až r. 1493 již jako trojlodní. R. 1820
prodloužena loď, přistavěna věž a r. 1858 oratoř. Hlavní oltář s obrazem sv.
Mikuláše od R. Váchy z r. 1887. Západně od kostela původní dlouhá lánová ves
s řadou dochovaných dvorců.
POTVRZENÍ: jakékoli razítko z obce
P4 - ŽOFINA HUŤ
Sklářská huť, připomínána v roce 1791.
Nedaleko obce přírodní rezervace ŽOFINKA, vyhlášená v roce 1975, výměra 129
ha. Centrální část rozsáhlého rašeliniště s porosty borovice blatky.
Veřejnosti bohužel nepřístupna.
POTVRZENÍ: cokoli
P5 - TRPNOUZSKÉ BLATO - BYŇOV
Byňov: návesní kaple z roku 1843. Byňovský rybník 78,4 ha, jeden z
největších na Novohradsku.
Trpnouzské blato: po zelené značce z Jakule, cestou patrny zbytky
úzkokolejné drážky.
POTVRZENÍ: cokoli
P6 - NAKOLICE, VYŠNÉ
Nakolice: pseudogotická kaple z r. 1905
Vyšné: ves v bývalém hraničním pásmu
POTVRZENÍ: jakékoli razítko z jedné z obcí, nebo cokoli jiného
P7 - HALÁMKY
Malá pohraniční obec se známým hraničním přechodem do Rakouska. V okolí obce
velké zatopené pískovny, těžba živce.
POTVRZENÍ: jakékoli razítko z obce
P8 - NOVÁ VES NAD LUŽNICÍ
Připomínána již r. 1323. Slovanské hradiště na vrchu Lískovec. Pod vrcholem
vedla Vitorazská stezka. Zbytky tvrze ze 14. století. Závod Skloform -
výroba sklářských forem.
POTVRZENÍ: jakékoli razítko z obce
P9 - ČERVENÉ BLATO A JIŘÍKOVO ÚDOLÍ
Červené blato: přírodní rezervace vyhlášena na ploše 39,4 ha v r. 1953, na
současnou plochu 331,4 ha rozšířena v roce 1973. Rezervace je ukázkou
přechodového rašeliniště Třeboňské pánve s porosty borovice blatky a
rojovníku bahenního a typickou faunou rašelinišť. Zahrnuje podstatnou část
stejnojmenného rašeliniště. Rašelina, která zde dosahuje mocnosti až 7 m,
byla asi před dvěma sty lety odvodňována a těžena. Po ukončení těžby v r.
1910 rašeliniště regenerovalo a je dodnes ukázkou přirozeně sukcese. Bývalé
vytěžené plochy jsou zarostlé několika druhy rašeliníků, je zde hojná klikva
žoravina, suchopýr pochvatý, rosnatka okrouhlolistá a další typické rostliny
rašeliniště. Na těžbou nedotčených plochách se zachovaly přirozené porosty
borovice blatky, s bohatým podrostem rojovníku bahenního, vlochyně a
borůvky. Červené blato je jednou z nejcennějších rezervaci Třeboňska. V r.
1983 zde byla otevřena "Naučná stezka Červené blato"; celková délka trasy je
přibližně 5km. Na stezce je šest zastávek, opatřených tabulemi s
vysvětlujícím textem.
Jiříkovo Údolí: místo, kde za Jiřího Buquoye stávala malá sklářská osada,
pro niž byla těžena rašelina z "Červeného blata". Východiště k naučné stezce
"Červené blato".
POTVRZENÍ: opis části textu z 1. tabule naučné stezky
P10 - JAKULE
Druhé nejstarší lesnické učiliště v jižních Čechách. Pila zřízená firmou
Lanna r. 1852, dosud pracující. Výroba železničních betonových pražců.
Směrem k osadě Blata zbytky bývalé lesní úzkorozchodné drážky z r. 1885 s
rozchodem 600 mm (viz. P5 - Trpnouzské blato).
POTVRZENÍ: razítko z nádraží ČD Nové Hrady |
|
|
|
|
|
|
