| |
|
|
|
|
N1 - VELKÝ A MALÝ LONDÝN
Dnes části obce Rapšach, osídlené převážně chalupáři. Před II. světovou
válkou dokonce vlastní obecná škola.
POTVRZENÍ: jakékoli razítko z obce Rapšach
N2 - NOVÝ YORK
Osada mezi Tuští a Rapšachem, dnes převážně chalupářská.
POTVRZENÍ: jakékoli razítko z Tuště nebo Rapšachu
N3 - KUNŠACH
Původně samostatná osada, patřící později k Rapšachu. 31 domů bylo srovnáno
se zemí po roce 1952, kdy odsud byli starousedlíci násilně vystěhováni a
osada padla za oběť hraničnímu pásmu.
POTVRZENÍ: jakékoli razítko z Rapšachu
N4 - PAŘÍŽ
Osada mezi Rapšachem a Klikovem, v okolí zatopené pískovny s možností
hezkého koupání.
POTVRZENÍ: jakékoli razítko z Rapšachu, Františkova nebo Klikova
N5 - KLIKOV
Ves se spoustou hrnčíren, v okolí těžební prostory hrnčířské hlíny. Zbytky
stop po těžbě železné rudy. Severovýchodně od obce přírodní rezervace
"Bukové kopce".
POTVRZENÍ: jakékoli razítko z obce
N6 - NOVÁ VES U KLIKOVA
Další ze vsí, které byly srovnány se zemí při budování hraničního pásma.
Dnes zůstala částečně zachována pouze hájovna. Před Novou Vsí rozsáhlý chov
jelenů a daňků.
POTVRZENÍ: razítko z pochodu nebo opis rozcestníku cyklotras u lesa za
hájovnou
N7 - DVORY NAD LUŽNICÍ
Dvory nad Lužnicí: kostel Nanebevzetí Panny Marie vystavěn spolu s farou r.
1788. Příklad slohově jednotné pozdněbarokové rustikální architektury.
POTVRZENÍ: jakékoli razítko z obce
N8 - NOVÁ HUŤ, SVOBODNÝ RYBNÍK
Nová Huť: lovecký zámeček klasicistního původu, s polygonálně uzavřenou
kaplí v severním křídle přízemní stavby. Okolí nese stopy krajinářských
úprav.
Svobodný rybník: spolu se Skalicí a Medenicí tři pěkné rybníky uprostřed
lesů
POTVRZENÍ: opis turistického rozcestníku u hájovny
N9 - HRDLOŘEZY, VELKÝ ŠUSTOV
Hrdlořezy: ves jižně od Suchdola nad Lužnicí, v okolí těžba rašeliny.
Velký Šustov: největší rybník na suchdolsku.
POTVRZENÍ: jakékoli razítko z obce
N10 - KRABONOŠ
Připomínán r. 1179 listinou císaře Bedřicha vyhlašující hranici mezi Čechami
a Rakousy. V Ietech 1915 - 1946 zde byl vodovod s čerpadlem poháněným
větrným motorem. Farní kostel Sv. Jana Khitele s farou, původně gotický se
žulovou klenbou ve čtvercovém presbytáři, zbytek fresky a malby ilusivního
oltáře na zdi, loď barokní. Nepřístupná (havarijní stav).
POTVRZENÍ: jakékoli razítko z Nové Vsi
N 11 - ALT NAGELBERG
Rakouská sklářská obec v těsné blízkosti hraničního přechodu Halámky.
Sklářské muzeum (Neu Nagelberg čp. 58) - sklářství od baroka po současnost.
Úzkorozchodná železnice z Gmündu se zde větví - jeden směr pokračuje dále do
Litschau, druhý do Heidenreichsteinu.
POTVRZENÍ: jakékoli razítko z obce
12 N - LIČOV - LITSCHAU
Nejsevernější rakouské městečko (534 m, 3000 obyvatel), vyhledávané
letovisko na potoce Reißbach (Dračice). Osada doložena k r. 1215. Jako
pohraniční místo měl v raném středověku důležitý strategický význam. Původně
náležel k hrabství Raaba, v r. 1284 od Raabsu odloučen. V letech 1328, 1331
a 1335 tudy prošli vojáci krále Jana Lucemburského, v letech 1351 - 1352
nové krvavé hraniční spory. Od r. 1386 je městem. V r. 1398 navštívil Ličov
český král Václav IV. a odměnil zde za dobré služby rakouské vévody Viléma
l. a Albrechta III. V letech 1389 - 1488 je panství majetkem hrabat
Puchheimů, pak dochází k častému střídání majitelů. Velké škody utrpělo
město v husitských válkách, rovněž v české válce 1618 - 1620. V období války
s Turky v r. 1883 je město zatíženo placením velkých poplatků. Od r. 1783 je
panství majetkem říšských hrabat Seilernů - Aspang. V 19. stol. se zde
rozšiřuje domácí tkalcovství.
Pozoruhodnosti: Hrad - zámek s kruhovou hradní věži ze 13. stol. je výraznou
dominantou i poznávacím znamením Lítschau. Objekt je obehnán příkopem a
hradbami. Náleží hraběcí rodině Seilern - Aspang, vnitřní prostory hradu
nejsou pro veřejnost přístupné. Historické městské jádro obklopuji zbytky
hradeb. Farní kostel: původně románský, kolem r. 1450 přestavěn v gotickém
slohu (křížová žebrová klenba, pozoruhodné fresky). Před kostelem pranýř z
r. 1688. Na náměstí také pomník Kaspara Schrammela (1811 - 1895),
zakladatele ve své době slavného orchestru (dodnes Litschau označován jako
Schrammelstadt). Schrammelův rodný dům "SchrammeIhaus", stojící už za
městem, je označen pamětní deskou. Přístup z náměstí 2 km ve směru na
Josefsthal nebo po tur. značené trase.
V městském muzeu (Stadtplatz 63) nalezneme tkalcovský stav, vybavení
selského bytu kolem r. 1900, zajímavosti ze života Schrammelovy hudební
rodiny. Na náměstí též galérie. Východiště značených tras se nachází na
hrázi rybníka: orientační tabule nabízí 20 turistických tras různé délky a
náročnosti se zajímavými místy, často opředenými pověstmi (např. Graslstein,
Fiedelstein, Wilde Jagd, Alter Stein, Galgenkreuz, Teufelstein, Drei Brüder).
Od hradu vychází 2,8 km dlouhá lesní naučná stezka.
POTVRZENÍ: jakékoli razítko z obce
13 N - KAMÝK - HEIDENREICHSTEIN
Roku 1205 se Heidenreichstein stává městem. Vodní hrad téhož jména byl
založen již v roce 1160 rodinou Gars/Eggenburg.
Poloha Heidenreichsteinu na staré říšské cestě do Prahy s sebou přinášela
spojení s celým světem, což mělo význam hlavně pro obchod.
Již kolem roku 1624 tu vznikaly první manufaktury na zpracování lnu a
bavlny.
Přibližně v roce 1880 začíná velká přeměna struktury města, které se mění na
průmyslovou oblast.
POTVRZENÍ: jakékoli razítko z města
14 N - VITORAZ - WEITRA
Weitra (Vitoraz): hrad i město založil v letech 1201 - 1208 Hadmar II. z
Kuenringů. Zámek Fürstenbergů v místě někdejšího hradu ve své renesanční
podobě s arkádovým dvorem pochází z I. 1590 - 1606. Zámecké barokní divadlo
a věž s vyhlídkou. Farní pětilodní kostel Sv. Petra a Pavla, původně
románský z 1. pol. 13. stol. (hlavní loď, věž). R. 1430 goticky přestavěn a
rozšířen (presbytář, kaple Sv. Barbory). Roku 1760 doplněna jižní barokní
kaple Sv. Kříže. Kolem kostela románské a gotické náhrobníky. Špitální
gotický kostel sv. Ducha zřízený po r. 1340, v I. 1729 - 1739 částečně
přestavěn, nástěnné malby z konce 15. stol. Barokní sloup sv. Trojice z r.
1748. Na náměstí zachována řada renesančních měšťanských domů s fasádami ze
17. - 19. stol., dům se sgrafity z 16. stol. V tzv. Auhofu zachována síň s
gotickým dřevěným trámovým vyřezávaným stropem. Částečně zacho-valé
středověké městské opevnění s opravenou Starou věží z r. 1526. Nejstarší
pivovar v Rakousku založen r. 1321. Historická zahrada z 19. stol. v údolí
Lužnice - "Gabrielental".
POTVRZENÍ: jakékoli razítko z města
15 N - ALTWEITRA - UNSERFRAU
Altweitra: nejstarší sídlo v okresu, snad slovanského založení z 9. stol.,
připomínána r. 1185. v době Kuenringů celní stanoviště. Románský kostel
založen před r. 1190, působivé temné kvádrové zdivo (žula), románská okénka
s kulatým obloukem, na jižní vnější straně jsou ještě zbytky starých maleb z
15. stol. Původní věž nad čtvercovým chórem byla při přestavbě snesena.
Štítová věžka z r. 1863 se zvonkem z r. 1411 s gotickým nápisem, umělecké
plastiky (Madona ze 14. stol.), za kostelem pseudogotická hrobka rodu
Fürstenbergů.
Unserfrau: dřívější název "Unserfrau am Sande" vznikl z legendy o připlavení
dřevěné sochy P. Marie povodní. Vedle malé původně románské kaple byl kolem
r. 1250 postaven farní poutní kostel původně románský s věží nad čtvercovým
chórem. Ve 14. a 15. stol. gotické přestavby. V l. 1694 - 1698 přistavěny
další postranní lodě. Odkryté fresky z 1. pol. 16. stol. Dřevěná socha P.
Marie z r. 1340, další z r. 1430.
POTVRZENÍ: jakékoli razítko z obce
16 N - SKŘEMLICE - SCHREMS, VELKÉ BLATO
Velké blato u Schremsu je přírodní park, který ukazuje rašeliniště ve všech
etapách jeho přeměny. S 300 hektary je největším rašeliništěm v Dolním
Rakousku. Vede jím naučná stezka.
POTVRZENÍ: jakékoli razítko ze Schremsu nebo opis první věty na prvním
zastavení naučné stezky
17 N - BLOCKHEIDE
Severovýchodně od Gmündu při městské čtvrti Grillenstein přírodní park
Blockheide Eibenstein, 110 ha. Krajina má charakter severských vřesovišť.
Jsou zde hojné žulové balvany bizarních tvarů, některé se skalními mísami,
viklany, žulové lomy, březové a borové hájky, stepní byliny. Geologické
muzeum v přírodě, naučná stezka (ekologie a zpracování kamene), tradiční
církevní symboly, vyhlídková věž s informačním střediskem. Územím prochází
15. poledník východní délky, který je vyznačen "Meridiansteinem".
POTVRZENÍ: razítko z přírodního parku nebo obce Großeibenstein
18 N - SANKT MARTIN
Dřívější název "Lužnice" podle rytířů z Luensnitz, připomínán r. 1390. Farní
kostel sv. Martina původně románský s východní věží, r. 1743 zbarokizovaný.
POTVRZENÍ: jakékoli razítko z obce
19 N - HARMANSCHLAG (NEBELSTEIN)
Nebelstein: vrch s vrcholovým skaliskem a křížem (1015 m), po dřevěných
schodech přístupná vyhlídka. Křižovatka dálkových turistických značených
tras.
Harmanschlag: založen pravděpodobně Hadmarem II. z Kuenringů, písemně
připomínán již r. 1390. Kostel Sv. Václava, původně románský, se západní
věží, r. 1450 přestavěn v gotické síňové dvoulodí, r. 1895 znovu přestavěn a
rozšířen. Pilíře a žebra ze žuly. Originální litinový náhrobník na hřbitově.
POTVRZENÍ: jakékoli razítko z obce
20 N - SVĚTLÁ - ZWETTL
Město (500 m, 3500 obyvatel) v hlubokém údolí na soutoku řek Zwettl a Kamp,
25 km jihovýchodně od Gmündu. Svažité náměstí s domy z 18. stol.
Tři kilometry severovýchodně cisterciácký klášter založený r. 1137. Kostel
zbarokizován v 18. stol., bohatě zdobený oltář (J. Munggenast, sochy J. M.
Götz), varhany z r. 1730, obrazy od M. Altomonteho, P. Trogera a G.
Schmidta. V klášteru křížová chodba z 1. pol. 13. stol., barokní konvent a
knihovna (nástropní fresky P.Troger).
Půvabné okolí lesnaté oblasti Waldviertel.
POTVRZENÍ: jakékoli razítko z obce |
|
|
|
|
|
|
