KRONIKA VELKÝCH DRUŽIN

(ukázka)

PONDĚLÍ 9.7.2001

Tentokrát nám rozcvičku předcvičovala Andulka Nováková, která nám připomněla i "Kolo, kolo mlýnský". Pak byla snídaně, chleba s pomazánkou a čaj. Po nástupu Čechovina tvrdě obodoval pořádek ve stanech.
Pak si nás Kája svolal a řekl:
Jak jste se přesvědčili, dopravní prostředky Soplouchů mají i některé nevýhody. V těžším terénu je jejich pohyblivost silně omezena. Kdo se v nich projel, tvrdí, že transportéry jsou spíše bezpečné než pohodlné. Přesto: chcete je použít znovu? (Po hlasitých protestech Atroxanů pokračoval.) Dobře tedy. Zkusíme něco jiného.

Abyste byli chráněni před nástrahami zdejšího prostředí, zhotovíte si podle informací z Matčiny databanky výkonnější stroje. Ovšem také náročnost na jejich výrobu bude větší. Materiál použijete zdejší pozemský. Jde o hmoty, jimž říkají dřevo a provázek. Opakujte prosím po mně: dřevo, provázek (asi 5x).
Zdánlivě nedostatečná konstrukce bude samozřejmě mnohonásobně zpevněna a jištěna silovými poli. Aby byl z harvesterů co nejlepší výhled, nebudou silová pole probarvena, takže se nezasvěceným bude zdát, že tam vůbec nejsou.

Bylo nám jasné, že se jedná o další etapu CTH, tak jsme stavěli skoro celé dopoledne a pak jsme čekali, co se bude dít, ale nedělo se nic.
Mezitím se Megera s Italem vsadili s Šíšou Jr., že do večera vystříhají nůžkama z manikúry čtverec 10x10 metrů. No, vzdali to asi po dvou hodinách, a Vaškovi Italovi se prsty od puchýřů loupaly ještě v září!
Na oběd jsme měli polévku a koblihy s marmeládou a šlehačkou. Poučeni z loňska, že když zaváháme, sežerou nám je do odpoledne vosy, jsme těch 500 koblih raději zdlábli hned při obědě, takže Majka s Andulkou museli vymýšlet, co na svačinu.
Když jsme se nacpali, začala 

X. ETAPA CELOTÁBOROVÉ HRY - NETVOR

Jsem rád, že jste se shromáždili tak brzy a snad i všichni. Bez zbytečného zdržování přejdu hned k věci. Cítím povinnost zbavit vás všech iluzí. Tentokrát půjde opravdu do tuhého. Vím, úspěšně jste přežili dosavadní mise, to je ale proti tomu, co na vás čeká dnes, téměř úsměvná záležitost. Budete bojovat nejen o holý život, ale i o každou další holou část svého těla.
Monitorovací systém totiž zjistil, že jedna ze sekcí mateřského korábu se relativně nepoškozena dostala i do zemské atmosféry a provedla přistávací manévr. I odsud je možné občas vidět načervenalou záři, v místě dotyku modulu hoří les.

Nejsou žádné známky toho, co se děje UVNITŘ přistávacího systému. Chvílemi máme pocit, že se tam cosi pohybuje, ale stěny modulu jsou neprůhledné, nelze získat další informace. Naše technické prostředky zjistily jen toto:
Za prvé - jde o část lodi, v níž byly chovány klonované druhy organismů, uvnitř je nyní jediný tvor; jediná bytost, zvaná Netvor.
Za druhé - vstupní dveře jsou jištěny tak, že kdo vstoupí dovnitř, nemůže se již stejnou cestou vrátit.

Za třetí - koncentrace plynů nedovoluje přežít déle než dvě minuty.
Za čtvrté - někde je také východ, jím se musíte dostat ven.
A za páté - můžete se pohybovat výhradně po čtyřech, což je prý částečná ochrana proti tvoru, který reaguje agresivně na všechny vyšší pohyblivé bytosti.
Za šesté a poslední -pokuste se najít a přinést krystaly s pamětí, měly by být někde na podlaze labyrintu; s jejich pomocí se může podařit zachovat část informací o mutantech vypěstovaných v laboratoři.

Bezpečnostní zařízení nedovoluje, aby dovnitř vstoupilo víc tvorů najednou, proto se nyní dohodněte, v jakém pořadí se pokusíte o splnění úkolu. Připomínám, že paprskomety ani žádné jiné zbraně nejsou povoleny, vaší nadějí jsou rychlé nohy a brzké nalezení místa východu.

Půvab hry spočíval v tom, že jsme lezli ve velkém bludišti ze starých stanových celt po čtyřech, a uprostřed bludiště na nás číhal Netvor Šíša Jr. Naším úkolem bylo vlézt dovnitř a nasbírat co nejvíce paměťových krystalů (víček od lahví), a být do dvou minut venku.
Bylo to príma dobrodružství, při kterém jsme se někteří velmi nasmáli a někteří pěkně lekli. (Mohu potvrdit - třeba Vašek Ital vyskočil z místa na všech čtyřech asi 90 cm od země, když na něj Netvor vybafl! -Kája-)

Pak si to ještě zkusili malí, ale ti chodili ve dvojicích. I tak se zažily scény, při kterých tuhla krev v žilách.
Šárka volala maminku, Evička se třásla na místě, jen pořád opakovala: "Netvore, Netvůrku, jen mě, prosím tě, nech!", Majka musela Netvora chytit za chobot a Janča Píšťalka Evičku rychle vyvedla z bludiště, jedna nejmenovaná si "krůpla", ale jen trošku, a ani někteří kluci se netvářili právě nejstatečněji.

Pořadí v X. etapě:
1. MODŘÍ
2. ČERVENÍ
3. ZELENÍ
4. ŽLUTÍ

Pak už byla večeře, zuby, večerka a spaní, ale nespali jsme tak pěkně jako noc předtím, protože nás vedoucí vytáhli před půlnocí z postele a my konečně zjistili, k čemu jsou určeny harvestery, které jsme dopoledne sestavili. Ale o tom vám bude zítra vyprávět někdo jiný.

Dobrou noc a sladké sny.