|
|
|
|
Kronika tábora Dračice 2010 –
velké družiny
Vítáme Vás
v kronice tábora, jestli to teď čtete, patrně Majka rozluštila
napsanou verzi v sešitě. |
|
|
|
|
|
|
Den 1. (den D) – sobota 3. 7.
2010
Dnes nám začala fyzická
terapie od všech závislostí (počítač, televize atd.). Kolem 14.
hodiny na místo tábořiště začali přijíždět první táborníci se
svými rodinami a všemi věcmi. Dětem pomohli rodiče přinést
všechna zavazadla do stanů a vyřídili formality, jako je
potvrzení o bezinfekčnosti. Po 15. hodině zde byli už všichni
bez rodičů a mohlo začít zahájení tábora, které tradičně udělal
Kája. Vedoucí si k sobě vzali příslušné děti a rozdělili je do
skupin. Tento rok jsou témata: Tajuplný ostrov pro velké a Za
pravěkými lovci pro malé. Potom, při přílišném vedru, velcí jeli
na pískovnu a zbytek se vykoupal v Dračici. Tentokrát mohli i ti
nejmenší, protože v řece není skoro žádná voda.
Po vykoupání nastala večeře u táboráku, takže
buřty, rohlík a kečup s hořčicí. Dále nás Kája seznámil s naším
tématem dlouhým prologem, který byl ještě delší díky
všudypřítomným komárům. Dostali jsme do družin Richmondský
občasník, v němž jsme se skrytě dozvěděli o první etapě. Museli
jsme běžet podél řeky až do lesa, kde jsme si vyzvedli balónky,
které však hned popraskaly.....první skončil Homi a mohlo se jít
na druhou část etapy, a to ten dotyčný balónek dopinkat do cíle
přes různé překážky a bez dotyku země. Tu vyhrál Kanec a tak
musel být rozstřel o první místo. Úkol zněl jasně: pomocí
skákacích míčů se dostat jako první ke stožáru, což vyhrál
Kanec. Tím skončily naše práce a mohli jsme se věnovat různým
věcem, jako třeba bzučící atomová bomba od Nerfu. Pak už byl jen
zapískán nástup, ukončil se první táborový den, my jsme si šli
vyčistit zoubky a šli spát.
P.S.Všechny vosy byly už vyhubeny a nemusíme se
jich již bát.
Kanec, Lux,
Homi, Ondra |
|
|
|
|
Den 2. – neděle 4. 7. 2010
Po „teplé“ a klidné noci
nastal ještě teplejší den. Ráno nás vzbudil velký Martin a dali
jsme si krátkou rozcvičku. Po vyčištění zoubků byla snídaně -
vánočka s kakaem. potom se rozdělila práce, a to škrábání
brambor, postavení volejbalového hřiště a zahajovacího táboráku.
Po ní jsme dostali svačinu a vyrazili na druhou etapu CTH.
V lese jsme měli najít 260 slov textu a opsat si je na papír. Za
odměnu byl oběd - maso, brambory s okurkovým salátem. Po
odpoledním klidu všichni vyrazili na pískovnu trochu se zchladit
po teplém nedělním odpoledni. Pak začala hra jednotlivců, ve
které jsme museli odhadnout čas na papírku a nahlásit ho po
uplynulé době. Vyhrál Fanda s odchylkou jen 2 s. Asi má v hlavě
zabudované hodiny. Následně přišla etapa CTH, kterou vyhrál
Homi. Pak byla večeře - polévka a chleba s pomazánkou. Posléze
jsme se tak bezúčelně flákali a hráli různé hry. Potom jsme se
nahrnuli k táboráku, bylo slavnostní zahájení se skvělým
proslovem od Tomáše Lišky. Zpívali jsme různé táborové písně.
Nakonec jsme uklidili lavičky, vyčistili si zuby a šli spát.
P.S. Už jsme si pojmenovali vlastní družiny.
Kancova: Ztracení kanci, Alfonzova: Pytlouchové,
Homiho: Pátkové, Ondrova: Robinsoni
Lux, Ondra
Homi, Kanec |
|
|
Den 3. – pondělí 5. 7. 2010
Do zataženého a upršeného
rána nás vzbudil svým křikem Pety, avšak vůbec netušil, co má
dělat. Půlka dětí skoro ani nevylezla ze stanů. nakonec se to
povedlo a všichni si dali ranní rozcvičku. Po vyčištění zoubků
nastala snídaně - chléb s marmeládou a pomazánkou od večeře. Ve
zmateném nástupu jsme se dozvěděli, co nás čeká, a skoro nikoho
to netěšilo. Zjistilo se, že se půjdeme fotit. Každý si vzal
táborové tričko a zapózoval se svojí družinou u cedule asociace
TOM. Potom nám Kája řekl, že si musíme postavit chýši se
spižírnou a zahrádkou na pěstování travky. Každá skupina pojala
tuto etapu jiným způsobem. Kanci postavili dvoupokojovou vilu
s předsíní, Pátkové „posed“ - skrýš v koruně stromu, Pytlouchové
beduínský stan a Robinsoni vestavěný dům s výhledem na moře.
Zároveň jsme si měli vyrobit trosečnické deníky s hezkým obalem.
Po pilné a těžké práci „v hlíně“ jsme dostali
k obědu guláš s kolínky. Polední klid někteří propracovali a ani
si neoddychli, protože zjistili, že začíná další etapa CTH,
která měla být dlouhá, namáhavá a mokrá, jelikož začalo silně
pršet. Etapa začala v táboře, pokračovala k prasečáku, který
nahradila solární elektrárna. Dále přes Žabinec, Žabárnu a Novou
Huť a zase k táboru do Žulového paláce. Všichni, kteří přišli,
byli zmoklí na kost a brutálně unavení. Ti dostali při příchodu
vanilkový puding a čekali na Alfonse, který nešel a nešel.
Nakonec se tu ukázal a mohla začít další hra. Sice byla na
nečisto, ale šlo alespoň o čest. K večeři jsme dostali
vajíčkovou pomazánku a šli na poker. Ten tu propuká jako horečka
sobotní noci. Všichni jsme si vyčistili zoubky, poslechli
písničku od Ondry a šli na kutě.
Ondra, Lux,
Homi, Kanec |
|
|
|
|
Den 4. – úterý 6. 7. 2010
Do zataženého dne nás
probudila Janča, avšak rozcvičku měl Tadeáš a je u nás ještě
méně oblíbený. To ne, ale naštval nás dřepama a klikama.
K snídani jsme dostali chleba s máslem a se sýrem. Ranní nástup
byl chaotický, protože začalo tak brutálně pršet, že jsme se
rozutekli schovat do stanů a vrátili se až za pár minut, kdy
přestalo pršet a my si mohli doposlechnout denní hlášení, které
nás zase nepotěšilo, protože jsme se dozvěděli, že pojedeme na
kolech. Sbalili jsme si každý pláštěnku nebo bundu, svačinu a
vyjeli vstříc dobrodružství. Začali jsme v táboře a pokračovali
přes Klikov, Novou Huť ke třem rybníkům pro multicache. U
prvního rybníku jsme viděli, jak se krmí ryby špagetami,a velmi
nás to zaujalo. Cestou jsme neměli žádné technické problémy, až
na tři píchlá kola.
U třetího rybníku jsme našli cache, respektive
Dave ji našel, a mohli jsme zapsat svůj nález. Potom jsme se už
v klidu vraceli domů, když ještě Lux stačil nabourat snad
všechny lidi. Po zničujících 21 km jsme se vrátili do tábora a
zničeně odpočívali. Ten klid nám narušila až další hra a etapa.
Byl to azimuťák a etapa, při které jsme si každý měl postavit
luk a šípy. Azimuťák byl velmi krátký a snadný, avšak ke konci
se ztratily nějaké kleštičky a pár lidí je nenašlo. Během toho
si každý hrál na lukostřelce a střílel o sto šest. Potom nastal
další nástup, který nebyl večerní, nýbrž byl záminkou popřát
Kájovi všechno nejlepší k narozeninám a dostal i malý dárek.
P.S. (vynechaná událost) Konečně jsme dostavěli
své domky a porota je mohla ohodnotit. Vyhrál Homi, potom Kanec,
Ondra a poslední Alfons.
Ondra, Lux,
Homi, Kanec |
|
|
Den 5. – středa 7. 7. 2010
Do dnešního chladného rána
nás probudil malý Martin, ale po propařené noci po Kájově oslavě
jsme byli vzbuzeni o něco později. K snídani jsme dostali
rohlíky s máslem a marmeládou a pak jsme šli dodělávat luky.
Když jsme to všechno dodělali, tak začal hon na jelena. Vyhráli
Pátkové a Ztracení kanci, třetí byli Robinsoni a poslední jako
vždycky Pytlouchové. Posléze byla etapa CTH - najít a odlít
stopu zvěře do sádry. Všichni dostali po 5 bodech. Pak jsme se
naobědvali, byly koblihy s marmeládou a se šlehačkou, ňam, a kdo
chtěl, mohl si vzít bramboračku od včerejška. Pak jsme vyrazili
na další cyklovýlet a Šíša udělal další drsnou bouračku, zrušil
Ráďovi kolo. Potom jsme se ještě zastavili v hospodě na pití a
na jídlo a už v poklidu odjeli do tábora. Potom už jsme se jen
tak poflakovali, hráli různé hry atd. K večeři byl chleba s rybičkama
a kdo nejedl rybičky, dostal paštiku. A nakonec jsme si
vyzkoušeli slaňování. Slaňovali skoro všichni, kromě těch, co
odešli na fotbal ke Čmuchalům. Ale už přišla 10. hodina, tak si
šli všichni vyčistit zuby a spát. Asi bude pěkná zima jako
včera.
P.S. Přijela paní Šíšová
Pepča, Míla,
Lux, Homi, Kanec, Ondra |
|
|
|
|
Den 6. – čtvrtek 8. 7. 2010
Po chladné noci nastalo
krásné a teplé ráno, do kterého nás probudil Šíša. Postupně
vytáhl všechny ze stanu a zahájil rozcvičku, která byla na
rozdíl od předchozích lepší v tom,že se neběhalo na kopec.
K snídani jsme dostali buchty různých příchutí, tedy borůvková a
meruňková, plus k tomu koblihy z minulého oběda. Po ranním
nástupu jsme se dozvěděli o další etapě CTH a hře jednotlivců.
Museli jsme utkat rohože na tkalcovském stavu, který jsme si
měli vyrobit, a hotový výrobek si dát do svého obydlí. Zároveň
jsme měli absolvovat stejnou trať jako minulý den, kdy to bylo
na nečisto. Vyhrál Kanec s velkým náskokem na další. Své rohože
jsme tkali až do oběda, při kterém jsme na chvilku přestali
pracovat a šli na něj, jelikož začala čočková sezóna. Čočka,
párek, okurka, každý se do sytosti najedl. Po obědě jsme konečně
vyrazili na pískovnu, a tentokrát i s kánoema.
Strávili jsme tam nejmíň hodinu a někteří se
docela i spálili. Po koupání byly ohodnoceny naše výtvory a to
tak, že na druhém místě se umístily tři družiny. Potom začala
další hra v táboře. Skákali jsme na Saturnech (dva míče, mezi
nimiž je deska na nohy), dále na velkých lyžích, na kterých byli
čtyři lidi, a byla to náramná sranda, protože se většina lidí
vysekala, jelikož neznají pravou a levou stranu. Pokračovali
jsme další částí etapy - hrou Česko Junior, v níž vyhrál Alfons,
ale celkově vyhráli Robinsoni. Později nastala večeře - rohlík
se sýrovou pomazánkou. A zjistili jsme, že Kája odjíždí na
promoci Majdy a vrátí se až následujícího dne. Po jeho odjezdu
propukla anarchie. Děti si začaly v tábořišti házet pumou od
Nerf a dávaly je proti sobě. Po vypuknutí malého sporu započala
hromadná bitka malých proti jednomu velkému a vedoucí jen
přihlíželi. Také se zpívaly písničky a po nástupu jsme si
vyčistili zoubky a šli spát.
Ondra, Homi, Kanec, Lux |
|
|
Den 7. – pátek 9. 7. 2010
Ráno nás netradičně vzbudil
Petr Kepka, když přivezl vodu, ale i tak byl budíček o hodinu
později. Svým pískotem nás dostala ze stanů Olča a dala krátkou
rozcvičku. Po vyčištění zoubků byla snídaně - máslomed ( ve
kterém nešel skoro vůbec cítit med) a kakao. Při ranním nástupu
jsme dostali různou korespondenci a dozvěděli se následující
program. Byla další etapa CTH, při které jsme měli najít 17
různých předmětů (později se to zkrátilo na 13). Ze začátku
stačilo najít jen šišku ze smrku, ale potom se přiostřilo.
Hledat se měla lesní jahůdka či větvička modřínu, na kterém se
většina družin zbytečně zdržela a jedna na ní i skončila, když
po třech hodinách nic nenašla. Nakonec „stačilo“ ulovit živou
rybu a byl konec.
Mezi úkolama však byl oběd - kuře na paprice
s houskovými knedlíky. Po poledním klidu se šlo na pískovnu.
Někteří měli první úrazy nebo nemoci. Poté nastala další etapa.
Při ní jsme museli ve vymezeném úseku v řece nasbírat co nejvíce
kuliček z alobalu, ve kterých byly diabolky. Překvapivě vyhrál
Alfons, sice nenasbíral nejvíce kuliček, ale bylo v nich hodně
diabolek. Dále jsme si měli vytvořit ze sádry formy na přívěsky
s vyrytým prvním písmenem jména své družiny. Při této etapě
došlo již k dalšímu sporu mezi Michalou a Tomášem. K večeři jsme
dostali slepičí nudlovou polévku s chlebem nebo rohlíkem. Po
večeři byla další etapa, při které jsme měli zdolat štafetu.
První musel přelézt po síti větev, druhý a třetí lanovou
lávku,čtvrtý překážkovou dráhu a kutálení sudu, pátý přejel
lávku s jelenem a poslední sjel slalom z kopce na kole. To vše
vyhrál Homi s těsným náskokem na Kance. Poté už byl jen večerní
nástup, vyčistili jsme si zoubky a šli spát.
Ondra |
|
|
|
|
Den 8. – sobota 10. 7. 2010
Do teplého rána nás tiše
probudila Andulka. Rozcvička byla netradičně ve stejném duchu
jako každý rok. Dali jsme si již notoricky známé „ hlava,
ramena, kolena, palce,...“. Po rozcvičce nás čekala dobrá
snídaně - chleba s máslem a sýrem. V ranním nástupu jsme se
dozvěděli denní instrukce. Hned na začátku nás čekalo lití
olova, respektive olověných diabolek do připravené formy. Zprvu
se to nikomu nevedlo, ale později se to přece jen někomu povedlo
a udělali i krásný odlitek. Také byly další úrazy - spálené
prsty atd. Rychle jsme museli dokončit své výtvory, abychom
mohli postavit půlící táborák a nacvičit k němu scénky.
Mezitím byl oběd a jako vždycky byly špagety. Po
obědě začali přijíždět rodiče dětí a odváželi si své špinavé
děti domů. Doma dělal každý asi to stejné. Umyl se, najedl a
užil si civilizace. Kolem šesté se začali znovu sjíždět a byli
jako vyměnění. „Smrděli“ čistou. Spousta lidí se hned po
příjezdu pustila do docvičení scének k táboráku a jiní zase dali
velký Poker, který byl přerušen až nástupem a nuceným úklidem.
Potom jsme už konečně mohli jít k táboráku a zapálit oheň bez
pochodně, jen pomocí sirek. Proslov, při kterém nás zase všechny
přivítal, měl Míla,a potom jsme se mohli pustit do scének. jako
první začali malí se Třemi citrónky. Po nich pokračovali velcí
s táborovou show „Trosečníci mají talent“ a různými
představeními. Nejvíce uspěla Anička Círalová se svojí písní a
Mr. Bean Bombastic. Dále šli na řadu Alfonsové se soudem a
úryvky písniček k tomu. Potom jsme si zazpívali jen pár
písniček, šli si vyčistit zoubky. Někteří šli spát a velcí
zůstali ještě chvilku u ohně, kde byl další úraz. Pepa Mikudim
si něco udělal s rukou a jel do nemocnice.
Ondra, Kanec |
|
|
Den 9. – neděle 11. 7.2010
Do parného rána nás vzbudil
Hans a hned nás všechny potěšil, protože nedal rozcvičku.
K snídani jsme dostali vánočku s kakaem. Hned po jídle jsme šli
na etapu, ve které se měla chytat víčka ešusů. Pět lidí
z družiny mělo zavázané oči a poslední šestý je navigoval tak,
aby víčka chytili. Nakonec vyhrál s malým náskokem Kanec.
V průběhu této etapy probíhala další, v níž jsme stříleli luky
na jelena. Zase vyhrál Kanec jako jednotlivec. Neproběhlo to
však bez problémů, protože Alfons ztratil šíp, který se později
musel hledat detektorem kovů.
Poté nastal oběd - řízek (z krokodýla, klokana
nebo draka), brambory a okurkový salát. Když už jsme všichni
vytrávili o poledním klidu partičkou pokeru, vyrazili jsme na
pískovnu. Tam jsme se čachtali asi hodinu a cestou zpět jsme
také zabloudili ke Čmuchalům, kde si každý nakoupil spoustu
jídla a pití, tříště a zmrzliny. Když už jsme se konečně vrátili
do tábora, začala další etapa, při které jsme měli přemostit
v co nekratším čase řeku. Nakonec zvítězil model, kde je most
postavený ze čtyř prkýnek a byly zavěšeny ve výšce. Po zdolání
této etapy vyrazila skupinka kluků k Čechalům na finále
mistrovství světa ve fotbale, které nakonec vyhrálo Španělsko
1:0 nad Nizozemskem. V noci spousta lidí spala poprvé ve svých
chýších. Malí měli ještě stezku odvahy.
Ondra |
|
|
|
|
Den 10. – pondělí 12. 7. 2010
Ráno nás probudil Ondra Šikr,
avšak rozcvička zase neproběhla, protože se k ní nikdo
nedostavil kvůli spaní v chýších. K snídani jsme dostali
máslomed, ve kterém šel cejtit med, a čaj. Po ranním nástupu
jsme se dozvěděli, že nás čeká etapa, ale kvůli přílišnému vedru
byla jen u řeky. První jsme začali stavě lodě na závod, a
nosností minimálně 1,5 kg, což jsme si ověřovali pomocí naplněné
1,5 l petky. Nejhezčí lodě postavili Kanci (loď budoucnosti) a
Robinsoni (s formulí). V závodě bez zátěže se ukázala být
nejrychlejší loď Pytlouchů, avšak pohořela se zátěží. Potom jsme
dostali k obědu meruňkové knedlíky s tvarohem. Po obědě a
poledním klidu začala další etapa v řece, a to vodní slalom na „nudapláži“.
První se musela přeskočit překážka, podlézt, slalom a zpět.
Zároveň nést s sebou štafetový kolík dlouhý přes metr. Když to
všechno vyhrál zase Kanec, jeli jsme na pískovnu trochu se
zchladit. Po návratu byla večeře - bramborový guláš - gulášová
polévka. Když jsme všichni dojedli, začala další etapa CTH se
šiframi. První šifra byla v táboře a ta nás poslala neznámo kam
proti proudu řeky. Nikdo nevěděl, kam má jít, a tak se družiny
ztrácely a objevovaly, až musel Kája všem napovědět, že se
zpráva nachází kousek od mostu na Klikově. Někteří to vzdali a
mezitím luštili morseovku. Večer zase většina lidí spala ve
svých srubech.
Ondra |
|
|
Den 11. – úterý 13. 7. 2010
Ráno nás probudil Kája a
zase nebyla rozcvička. K snídani jsme dostali chléb s marmeládou
a při nástupu nám bylo sděleno, že jedeme na výlet do Slavonic.
Potom jsme vyrazili na křižovatku, kde na nás čekal už pan Švarc
s autobusem. Vyrazili jsme přes Chlum u Třeboně do Landštejna,
kde se nachází hrad. Ten jsme si prohlídli snad ze všech stran,
navštívili lukostřelbu, střelbu z kuší, ale nejvíce nás zaujalo
bistro s levným jídlem a pitím. Potom pár vyvolených šlo hledat
cache u kapličky, avšak ani po půl hodině hledání nic nenašli.
Dále jsme pokračovali k Nové Bystřici, kde se
nacházejí bunkry postavené na obranu před Německem z roku 1938.
Prohlédli jsme si plně vybavený bunkr, nasvačili jsme se sekanou
a chlebem a vyrazili na multicache kolem opevnění. Muselo se jít
celkem kolem šesti bunkrů, než ji Alfons našel. Zapsali jsme
svůj nález a pokračovali do Slavonic. Dorazili jsme tam a došli
na náměstí, kde byl hodinový rozchod. Všichni si tam nakoupili
různé blbosti, jako třeba stříkací pistole, tenisák na gumičce
nebo vuvuzely, které šly hned všem na nervy. Část lidí se také
podívala do slavonických katakomb. Po prohlídce jsme vyrazili
zpět do tábora bez větších zastávek a vystoupili zase na
křižovatce. Odtud zpět do tábora na připravenou večeři - guláš
s knedlíky. Když už všichni dojedli, mohl začít mistr šifer.
Potom už jen noční nástup, vyčištění zoubků a hurá do postýlek.
Ondra, Kanec |
|
|
|
|
Den 12. – středa 14. 7. 2010
Do teplého rána nás
probudila Vlaďka a zase nebyla částečně rozcvička, protože ji
měli jenom malí, ale ani malí ji moc nedělali. Po rozcvičce jsme
si vyčistili zoubky a dali si k snídani sýrovou pomazánku. Při
nástupu nám Vlaďka ještě něco připomněla a mohli jsme se
věnovat rozpisu práce. Úkol zněl jasně a nebyl více opakován.
Museli jsme si zdemolovat naše chýše a vše kolem uklidit. Když
už bylo všude uklizeno, možná snad ne jen u Pytlouchů, mohla se
zkontrolovat úroda naší řeřichy. Všem vykvetla, kromě Pátků.
K svačině jsme dostali chleba s máslem a na něj si každý mohl
dát vykvetlou úrodu. Potom nás čekala etapa v lese, ke které
jsme dostali jen tyto informace: vemte si s sebou ešus a boty na
běhání. Všem bylo jasné, že půjde o borůvky, ale bylo to ještě
horší. Museli jsme je přinášet popořadě. První vzal jednu
borůvku, druhý dvě, až do 24,a zpět do deseti. Pak stačilo jen
dosbírat ešus a doběhnout do tábora. Nakonec dosbíral a přiběhl
první Homi. Pak už byl konečně oběd - koule s rýží. Po obědě
začala další etapa CTH, ta byla v řece.
V ní bylo zapícháno 30 klacků s čísly a ty jsme
měli popořadě hledat. Ukázalo se, že hra má pár nedostatků, když
jsme nenašli desítku nebo viděli dvě 26. Nakonec vyhrál Kanec
s náskokem jedné minuty. Po poledním klidu jsme vyrazili pěšky
na pískovnu, koupali se tam asi hodinu. Poté jsme se vrátili
zpět do tábora, kde na nás čekal jogurt s nasbíranými borůvkami.
Potom byla večeře na ohýnku. Každý si opekl buřt nebo chleba a
také si ho snědl. Navečer začaly další dvě hry - mistr uzlů a
střílení z luku na jelena. A Alfons zase ztratil jeden šíp,
který se hledal detektorem kovů, ale nenašel se. Při večerním
nástupu jsme se dozvěděli, že zítra nás už čeká závěrečná etapa.
Vyčistili jsme si zoubky a šli konečně spát do stanů.
Ondra, Kanec |
|
|
Den 13. – čtvrtek 15. 7. 2010
Do zataženého a poněkud
studeného a časného rána nás probudil Dave a poprvé za několik
dní byla rozcvička. A hned si vyžádala první oběti. Několik lidí
si zvyklo na ranní nicnedělání, tak museli dělat dřepy
s výskokem. Poté jsme si rychle vyčistili zoubky, najedli se
bábovkou od paní Kanděrové a chlebem s máslem. Hned na to byl
zapískán nástup, protože nás čekala závěrečná etapa. Každá
družina dostala lékárničku, musela si vzít nabitý mobil a nějaké
pití. Startovali jsme podle toho, jak jsme dopadli v předchozích
etapách.
První vyšel Kanec, po chvilce Homi, po dlouhé
době Ondra a hned za nimi Alfons, Pět minut před startem si nás
Kája zavolal do hangáru, dal nám mapu s vyznačenými cíli cesty a
ještě každý dostal oběd do sáčku - chleba, paštika a dvoje
sušenky. Prvně jsme vyrazili na Klikov k mostku přes Dračici,
kde byla poslední zpráva, a pak jsme pokračovali k prasečáku, na
Ivanku, Zajíc, k umyvadlovým skalám a písečnému kopci. Na těchto
místech jsme museli najít skryté šifry, které nás potom zavedly
na místo, kde Nemo ukryl svůj poklad. To místo bylo u Bukových
kopců, byly to pytle se sladkostmi. Byly očíslované 1 - 4. Kdo
přišel, vzal si pytel s nejmenším číslem. Poté stačilo dojít do
tábora. Když byli v táboře už všichni, vyrazili jsme na
pískovnu. Potom byla večeře - květák a bramborama. Dále jsme se
jen flákali až do pozdní svačiny, což byl borůvkový koláč. Po
svačině začalo vyhlašování soutěže jednotlivců, mistra uzlů a
šifer. Vítězové dostali píšťalky a další ceny. Při tom nám
začalo více pršet, tak jsme utekli do stanů, zavřeli si je nebo
si šli vyčistit zoubky a šli spát.
Ondra |
|
|
|
|
Den 14. – pátek 16. 7. 2010
Tak přebírám pero já,
protože kluci už dnešek nedopsali, ač slibovali...
Ráno jsem zapískal nástup, a zrušil rozcvičku,
abychom se před Hrami bez pranic nevysilovali. Po snídani (už
ani nevím, co bylo), začala jednotlivá družstva vyrábět své
vlajky a vymýšlet pokřiky. Velcí kluci zatím stavěli táborák,
ale šlo to docela pomalu. Zaprvé se v lese pustili do nějakých
obrovských padlých bříz, a za druhé bylo strašné vedro, ještě
strašnější, než předchozí dny.
Po dlouhých přípravách konečně začal další ročník
Her bez pranic. Protože se nezachovala výsledková listina,
zapomněl jsem jak názvy družstev, tak jména jednotlivých her.
(Teď jsem to zjistil podle fotek – Sourozenectvo neohrožených,
Kanci, Assassini, Snoopýci, Smajlíci a asi OMG Team. A
samozřejmě Tuzemští Krumlové!) Co vím bezpečně je, že se všechny
hry odehrávaly ve vodě. Dopoledne v Dračici, kde nejvíc mezi
sebou bojovali Kanci a Tuzemští Krumlové. Po výborném obědě, ke
kterému byla tradiční výborná svíčková, a po poledním klidu,
který jsme strávili ve stínu u řeky, jsme se přesunuli
k pískovně, kde proběhly poslední vyčerpávající etapy Her. Lidi
docela koukali, ale drželi se v celkem bezpečné vzdálenosti.
Po návratu do tábora bylo vyhlášení Her – mezi
táborníky zvítězili Kanci, ale jinak jako vždycky Tuzemští
Krumlové – i když tentokrát s daleko menším náskokem, než
v předchozích letech. Asi stárneme, nebo co...
Kluci konečně dostavěli táborák, dali jsme si
večeři (chleby v mamutím kožichu), a pak už jen táborák,
pochvaly, pár písniček... A po táboráku jsme ještě z hřiště nad
táborem vypustili čtyři balóny štěstí, a tak se důstojně
rozloučili s Cyrusem Smithem a jeho přáteli, i s celým Tajuplným
ostrovem. Velcí ještě chvíli poseděli u táboráku, ale po jedné
v noci už celý tábor spal...
Kája |
|
|
Den 15. – sobota 17. 7. 2010
Poslední ráno...
Nejdřív samozřejmě snídaně, a pak honem „na
panské“. Když je vše v táboře uklizeno, začínáme balit osobní
věci a vyklízet stany. Docela chvátáme, protože to po delší době
začíná vypadat na déšť. Závěrečný nástup je pak zpestřen
hledáním Lucčiných plavek v pytlích s odpadem...
A pak už jen Nezacházej slunce, Světýlka, pár
vypálených raket, stisky rukou a – rozchod!
Rodiče si začali rozebírat děti, tábor se pomalu
vylidňoval, a nakonec jsme tu zůstali jen my – vedoucí – na
závěrečný úklid.
Byl to krásný tábor, i když trochu horký díky
sluníčku, které se letos opravdu činilo. Sice jsme nesplnili
úplně všechno, co jsme si naplánovali, ale zase jsme si po
letech užili koupání...
Nezbývá než doufat, že i tábor 2011 bude stejně
pohodový. Díky vám všem!
Kája |
|
|
|
|
|
|