Základní škola a Mateřská škola
v Rapšachu

A tak jsme se opět 25.8. 2003 sešli po zaslouženém odpočinku.

Avšak již od začátku prázdnin se na nový školní rok 2003/2004 připravovali naši provozní zaměstnanci pod vedením pana školníka a vedoucího stravovny Jaroslava Dvořáka. Interiér školy se opět změnil díky jejich usilovné práci k lepšímu: byla provedena údržba podlahových krytin všech učebních prostor včetně jídelny a chodeb, novou malbou zazářily sokly, dílna, učebna počítačů, kuchyně, tabule a chodba směrem na půdu, okna prozářila prostory budovy svou čistotou, školní stravovna prodělala kompletní údržbu včetně instalace nového bojleru.

Rozšířili jsme o několik m² učebnu počítačů – to si vyžádalo přesunutí podstatné části sbírek kabinetů chemie a matematiky a také fyziky.

Dokončili jsme 2. etapu výměny nábytku v ředitelně – skříňky na běžnou dokumentaci a agendu, konferenční stolek a stůl pod počítač a tiskárnu ředitele školy.

Pokračovala výměna žákovských lavic a židlí na II. stupni – učebna zeměpisu.

1.9. zahájilo naše společné první školní zvonění nový školní rok – ředitel školy pan Mgr. Karel Snětina uvítal všechny žáky a žákyně, jejich rodiče, sourozence, prarodiče a ostatní příbuzné, učitele a provozní pracovníky.

Ředitelova slova byla zvlášť adresována našim malým prvňáčkům a jejich vycházejícím spolužákům. Přivítali jsme opět mezi sebou paní učitelky Mgr. Radku Círalovou a Mgr. Janu Havlovou, které čas odloučení trávily na mateřské dovolené.

Slavnostní atmosféru umocnil pěvecký soubor naší školy pod vedením paní učitelky Květy Machové. Zazněly následující písničky: „Sladké mámení“, „Soňa ví“ a „Popelka – Tři oříšky“.

Paní třídní učitelka Radka Círalová přivítala s panem ředitelem prvňáčky.

Po skončení slavnostního zahájení nového školního roku se žáci pod vedením svých třídních vyučujících rozešli do učeben za svými prvními školními povinnostmi.

Sváteční náladu podnítila také oslava krásných 60. narozenin našeho pana školníka Jaroslava Dvořáka.

Navštívili nás také – v důsledku stávky pracovníků nadpolovičního počtu školských zařízení (ZŠ a SŠ) – naši bývalí žáci: Veronika Bednářová, Aneta Zimmelová, Martin Sokolík, Martin Šroub a Vašek Hofhanzl.

2.9. jsme se již „ponořili“ do každodenní rutiny školního roku definitivně. Výuka se rozhořela naplno úvodními hodinami, děti se započali zapisovat do činnosti školní družiny a zájmových útvarů, k odběru mléka a mléčných výrobků, k pitnému režimu aj.

A nejen my plníme své obvyklé školní povinnosti. Na konci srpna nás oslovil náš adoptivní chráněnec – námi osvojený syn – tímto milým dopisem:

Drahý Rapšachu,

vřelé pozdravy a přání všeho dobrého mým drahým rodičům. Jsem zdravý. Chtěl bych vědět něco o vašem životě. Dokončil jsem II. standard (ročník) a jsem ve III. standardu (ročníku). S vaší velkou pomocí studuji dobře.

V naší rodině je nás šest. Mám rád tygry. Moje oblíbená hra je Score. Mým oblíbeným předmětem je tamilština. Moje rodiště je Shenbaganoor. Učím se dobře. Modlím se k Bohu za vaše dobré zdraví. Prosím, modlete se za nás také.

Děkuji,

2.9. vyšlo 1. číslo (ročník 8) našeho oblíbeného školního časopisu Rapšach Planet.

Čtenáři si jej mohou předplatit nebo jeho čísla v měsíčním vydání kupovat podle vlastního uvážení.

A tak jsme se mohli začíst do řádků táborové kroniky turistického oddílu „Práčata“ a prožívat s nimi dobrodružství osadníků na „Tajuplném ostrově“. Také si můžeme zasoutěžit v 1. kole SSŠ (soutěže školní studovny) na téma „Co víš o kraji, kde žiješ“. Zájemci mohli určovat pořadí hudebníků a jejich písní a skladeb v tradiční hitparádě „Top 20“. Nechybělo ani další svědectví historie – další díl seriálu „Erby husitských vojevůdců“ (Přibík z Klenové). Popřáli jsme všem narozeným v měsíci červenci, srpnu a září a připomněli jsme si významné události konce minulého školního roku (např. turnaj „O dort starosty Rapšachu“, dětský den, příprava turistického tábora – sbíjení podsad a lehátek, třídní výlety, den otevřených dveří naší školy a rodinná soutěž „Deník kapitána Silvera“, loučení s deváťáky).

Toto číslo připravila Janša, Zuzka-Kenny, Kája a další.

10.9. navázaly ve studiu cizích jazyků na srpnový týdenní seminář p. uč. Pavlína Křížová a p. uč. Olga Imrichová (anglický jazyk) a p. uč. Květa Machová a p. uč. Jana Havlová (německý jazyk).

Čeká na ně ještě půl roku pilné práce v prostorách ZUŠ v Jindřichově Hradci nad sebezdokonalováním v komunikaci a teorii a své snažení ukončí závěrečnou zkouškou.

11.9. k nám zavítal Kašpárek a Divadlo marionet Praha s herci Marií Kopeckou a Václavem Vocáskem.

Představení „Sólo pro Kašpárka“ navštívily děti z mateřské a zvláštní školy a také žáci I. a II. stupně naší školy.

Uskutečnila se dvě představení pro malé a velké diváky (od 9.00 hodin a 10.00 hodin).

A tak jsme seznámili s Kašpárkem (řekl nám o sobě, že je marioneta) a panem školníkem Václavem, spatřili kouzelný létající koberec, byli jsme svědky mimo jiné odvážných cviků na visuté trojité hrazdě, společně jsme si zazpívali písničku „Okolo Frýdku cestička“ za doprovodu tahací harmoniky, ocitli jsme se na divokém západě spolu s životem ostříleným Billem (zvaným též „mistr Banjo“ – prý se zná s Ivanem Mládkem) a jeho rozvernou kobylkou Merry a také mezi námi pobýval Kašpárkův přítel z Afriky s přítelkyní Claudií a předvedli nám bezva starej dobrej „rokec“. Přenesli jsme se v historii do hostince pana Palivce a vyslechli rozhovor pana hostinského s dobrým vojákem Josefem Švejkem o těch ranách v Sarajevu a obrazu císaře pána.

A potom zazvonil zvonec a my jsme se rozloučili s Kašpárkem, jeho přáteli a herci Marií Kopeckou a Václavem Vocáskem.

17.9. u nás pobyla naše bývalá žákyně Jana Řehořová. Připravuje se ke složení maturitní zkoušky dospělosti, povídali jsme si o tom, co život přinesl a přináší, jak se pracuje české servírce v restauraci na rakousko-italském pomezí a jaké jsou její vyhlídky po ukončení studia.

19.9. navštívili žáci a žákyně 7., 8. a 9. třídy pod vedením p. uč. Pavlíny Křížové a p. uč. Ivany Kvapilové představení Romeo a Julie v divadle Rokoko v Praze a neopomněli též zakotvit v trojrozměrné filmové produkci sálu kina IMAX.

20.9. si všichni příznivci přírodních krás okolí Rapšachu, příhraničních oblastí a míst zvučných jmen vyšlápli na tradiční „pojídání“ kilometrů „Pěšky zpátky do Evropy“ spolu s turisty z místního oddílu TOM „Práčata“.

Pro nadšence turistických stezek byly připraveny trasy 17 km, 25 km a 40 km. Názvy kontrol nezklamaly nikoho, kdo očekával opravdu evropské (a nejen ty) místopisné veličiny: Bosna, London, Paris, Benátky, New York. Tyto parametry odpovídaly náročným požadavkům pěších turistů i cykloturistů.

Následující statistika svědčí o neutuchajícím zájmu o náš tradiční turistický podnik, který lze zařadit do pomyslné pokladnice našeho „rodinného stříbra“:

1. celkový počet účastníků – 38 + 1 pes

2. pěší turisté – 33 + 1 pes, cykloturisté – 5

3. místní turisté – 19, z celé ČR – 11 (např. Dolní Rožínka, České Budějovice, Jindřichův Hradec) a také z Rakouska – 8 (Gmund, Alt-Nagelberg, Vídeň)

4. na kontrolách – 9 organizátorů pod vedením vedoucího TOM „Práčata“ a zároveň ředitele místní ZŠ pana Mgr. Karla Snětiny.

V cíli každý zúčastněný obdržel diplom a po trase razítka stvrzující jeho pohyb ve vyznačeném kontrolami prostoru. Počasí nám velmi přálo, sluníčko dobíjelo energii našim nadšeně šlapajícím turistům.

Vybrali jsme z některých reakcí těch, kteří statečně dorazili do kýženého cíle pochodu:

„Sluníčko přálo.“

„Mouchy štípaly.“

„Jablka chutnala.“

„Bolí mě hýžďátko moje.“

Tak zase v květnu 2004 – čeká na nás pochod „Po vesnicích, které musely zmizet z mapy.“

22.9. byla oficiálně zahájena předvolební kampaň do Žákovského parlamentu Základní školy v Rapšachu.

Různá seskupení a jednotlivci mohou nominovat své kandidáty a prosazovat je všemi povolenými prostředky na základě fair play předvolebního boje.

23.9. byla zahájena další etapa v oblasti získávání „Certifikátu o absolvování testu Z“ v rámci Realizace státní informační politiky ve vzdělávání. O udělení „Certifikátu“ (školící středisko ZŠ v Třeboni „U pomníku“) budou usilovat: p. uč. Květa Machová, Radka Círalová, Olga Imrichová a Ivana Kvapilová.

Deset setkání bude ukončeno závěrečným testem.

1.10. vyšlo 2. číslo školního časopisu Rapšach Planet ve zbrusu novém kabátě, tedy designu. Do tisku jej připravili Eliška, Pavča, Janša, Iva, Pepa, Lukáš, Petr a Jindra. Oproti minulému roku se tedy rozrostla velice významně redakční rada.

Rubriky tradiční i nové: Hitparáda TOP 20, SŠS – nikdo neřešil problémy 1. kola, Hvězdný horoskop, román na pokračování „Oriana a země Nikoho, Abeceda „Slušného“ chování, zpovídání lidí okolo 6. třídy – její vizitka, Formule 1, SMSKY, vtipy, předvolební kampaň, povídky na „P“, seriál Erby husitských vojevůdců – Vilém Kostka z Postupic, blahopřání k narozkám, aktualitky – dění v naší škole i jinde za měsíc září.

2.10. se naši vycházející žáci a žákyně vypravili pod vedením tř. uč. a výchovné poradkyně Ivany Kvapilové na již tradiční přehlídku „Vzdělání a řemeslo“ a „Dítě a jeho svět“ na Výstavišti v Českých Budějovicích.

Budoucím studentům a učňům se představily jednotlivé střední a učňovské školy nejen z hlediska teoretických požadavků na jednotlivé obory, ale zejména z pohledu na praktický výcvik a um svých frekventantů.

3.10. nám naši malí prvňáčci spolu se svou třídní paní učitelkou Radkou Círalovou připomněli Mezinárodní den zvířat (4.10.) roztomilým „štafetovým“ přednesem básničky ve školním rozhlasu a také vymalovánkami – ilustracemi – k básničkám (autor Roman Šmejkal, ilustrace Jaroslav Kerles) na nástěnce na chodbě I. stupně.

A tak jsme si „oživili“, jaký je slon, aligátor, had, cvrček, co dělá blecha, myš, fretka a určitě jsme nezapomněli také na jiné živočichy a jejich životní prostředí, jehož jsme my, lidé, nedílnou součástí.

3.10. se naši žáci a žákyně z 8. a 9. třídy zúčastnili závodu štafet 15 krát 400 metrů (7 úseků dívky, 8 úseků hoši) v rámci IV. ročníku Memoriálu Zdeňka Kloidy na stadionu TJ Lokomotiva České Velenice. Klání organizuje ZŠ České Velenice.

Naši školu reprezentovali (podle pořadí ve štafetě):

Lenka Pavlačková – běžela ve dvou úsecích, tedy 800 m (9. třída), Pavlína Vochozková – běžela ve dvou úsecích, tedy 800 m (9. třída), Hana Machová (8. třída) – běžela ve dvou úsecích, tedy 800 m, Kristýna Holubová (9. třída), Lukáš Štěpánek (9. třída), Pepča Schreib (9. třída), Mark Rosler (8. třída), Adam Soukup (8. třída), Milan Císař (8. třída), Martin Prášil (8. třída), Petr Smita (9. třída), Honza Kollmann (9. třída), náhradníci – Jára Komárek (9. třída), Kája Komárek (9. třída).

Výprava našich reprezentantek a reprezentantů byla velmi úspěšná a v konečném účtování obsadila ve své kategorii velmi cenné 3. místo.

Zásluhu na tomto umístění spatřujeme v houževnatém výkonu našich dívek, které překonaly handicap jejich „podstavu“ ve štafetě (místo sedmi startovaly pouze čtyři) a přispěl k tomu taktéž fenomenální nástup hochů, kteří se postupně propracovali na 1. místo a vybičovali tak již lehce vyčerpané dívky k potvrzení kvalit celého našeho družstva, neboť někteří jeho členové se účastnili předminulého ročníku závodu a zaujali tehdy velmi pěkné 4. místo v kategorii 6. – 7. tříd.

Spolu s náhradníky jsme vytvořili každému běžci a běžkyni skvělou povzbuzující kulisu.

Naše výprava byla velmi vřele přijata organizátory závodu a zároveň byl její výkon oceněn diplomem za 3. místo a krabicí sladkého potěšení – v průměru asi 6 lízátek na stříbrně umístivšího se závodníka.

Vedle štafet dětí 4. – 9. ročníku také závodili učitelé a místní podnikatelé.

Děkujeme všem našim závodníkům a závodnicím, děkujeme jejich rodičům za podporu této akce a s budoucími deváťáky jsme si přislíbili, že na 5. ročníku Memoriálu Zdeňka Kloidy zase ahoj.

3.10 – 5.10. se turisté a jejich příznivci opět vypravili za krásami a romantikou Pořešína.

POŘEŠÍN 2003 – druhá akce

Pátek 3.10. - příjezd

Tak začneme opět tradičním začátkem – jsme tu zas!!! Tentokrát nás tu není osm, ale o pět víc, takže třináct, a nepřijeli jsme auty, ale již plánovaně vlakem. Z Rapšachu jsme vyrazili už ve 14:45 a vlakem přes Veselí a Budějice až do Kaplice jsme všichni šťastně a s úsměvem na tváři dorazili ke zřícenině Pořešín a následně i k našemu cíli, k Tomácké chalupě!!! Na přihlášku Kája zřetelně napsal, že půjdem od vlaku pěšo 3 km (bylo to asi 5, ale to je detail ), tak abychom neměli nic v ruce, ale asi si sami dokážete představit, jak to dopadlo (viď, Niki?) – půlku věcí sbírala zadní řada (Martin a Janša). Na těch "3 km" jsme drobet zmokli, ale protože jsme Práčata z Rapšachu, tak jsme to sychravé počasí všichni perfektně zmákli!

Když jsme dorazili, zjistili jsme, že tu byl kominík, ale i přesto se Kájovi povedlo vyčadit celou kuchyň a blízké okolí. Když se dostavili Janča s Ondrou, tak nám hned ve vyvětrané kuchyni uvařili výborný čajíček, který stejnak nikdo, až na pár jedinců, z neznámého důvodu nepil (a Janča se tolik snažila). Poté, co jsme se ubytovali, jsme si zahráli různé zajímavé hry, a to třeba elektriku, ...! Někteří a většinou ti, co o tom věděli, byli zalezlí v kuchyni u Kájova notebooku, prohlížejíc fota z tábora. Kolem půl dvanáctý šli menší účastníci výpravy do hajan a já (Janša) a Martin jsme zůstali a při křečích v Janši noze jsme psali tyto řádky a těšili se na zítřejší pochod!

Sobota 4.10. - výprava

Noc byla velmi krušná – asi tak kolem čtvrté hodiny ranní se po celé chalupě rozléhal Ondrův mohutný hlas, kterým naváděl malé holky ke spánku! Evička za tím mohutným hlasem ale neslyšela nadávky, ale to, že je na stole snídaně, tak se rozběhla do kuchyně, ale když se jí vysvětlilo, že jsou čtyři v noci, tak zalezla do svého spacáku, který jí byl ráno odebrán spolunocležníkama! Po konečně Evičkou očekávané snídani šly holky namazat chleby na svačinu a zbytek – naši šikovní hoši - šli pro vodu a pak nasekat dřevo do kuchyně. Nakonec se sbalily svačiny a pití a šlo se na nejvyšší vrchol Slepičích hor – na Kohouta!!!!!!!!!!!!! Po cestě na vrcholek (870m) se neustále držel Dominik jako poslední, ale jakmile byly na dohledu balíky slámy, hnedle se ocitl mezi prvníma. To, že se nám na vrcholu rozprostře krajina před očima, byla jen pouhá domněnka! Místo rozhledny jsme našli satelit a kopu kamení, na které jsme se tedy alespoň najedli, vyfotili a vydali se na cestu zpět, která pro určitého jedince byla dost krutá. Celé 4 km se totiž David táhnul se dvěma kameny v batohu, které mu tam pár najmenovaných "kamarádů" dalo, a o kterých vůbec nevěděl! Upřímně ho litujeme! Sotva jsme se dotrmáceli k chalupě, Kája všem rozdal úmornou práci (připravovat oběd – no bylo to asi kolem šestý hodiny) – buřtguláš, který jsme měli k „obědu“ nám všem převelice chutnal (obzvlášť Janše a Evičce), a tak ho následně určití jedinci dojídali i místo buřtů v peci! Po vydatné večeři jsme hráli hry, zpívali, nervovali se a vyhodnotili soutěže družin (1. byla Janša a spol., 2. byl Martin a spol., a jako 3. skončila Áda a spol.! O půl dvanáctý opět ti menší jedinci šli na kutě a tentokrát bez křečí v nohou píšeme tyto řádky!

Neděle 5.10. – odjezd

Ranní budíček přišel až v půl deváté, ale pak to šlo ráz na ráz. Udělat snídani, najíst se, sbalit, uklidit,… Protože všichni přiložili ruku k dílu, byli jsme hotovi už před jedenáctou. Od večera lilo jak z konve, tak nás Ondra natřikrát odvezl do Kaplice na nádraží, a my chytili dřívější vlak.

Díky tomu jsme si mohli v Budějovicích koupit alespoň něco k pití, a pak už jen přeběhnutí ve Veselí z vlaku do vlaku, a po půl třetí nás dojatí rodiče čekali v Suchdole nad Lužnicí…

Tak zase na jaře!!!

Janša a Martin

6. – 10.10. se naši mladí zdravotníci zúčastnili týdenního kurzu.

V regionálním tisku byla zveřejněna fotografie našich vycházejících zdravotníků s tímto textem:

„Děti, které se naučí ve zdravotnických kroužcích základy první pomoci, si své znalosti odnesou do dospělosti. V okresním studijním středisku v Tokáništi na Suchdolsku se v rámci týdenního kurzu zdokonalovaly při zvládání různých situací. Na snímku je tým Rapšachu při ošetřování otevřené zlomeniny. Zprava: Jana Kepková, Eliška Marešová, Lenka Pavlačková a Josef Schreib.“ (Foto Lenka Novotná). A kromě našich deváťáků se do činnosti v kurzu také zapojila Gábina Nelzová z 8. třídy a Monika Roslerová z 6. třídy.

9.10. odstartovala třída našich nejmenších žáčků – prvňáčků – spolu se svou p. uč. Radkou Círalovou předvolební kampaň ve stylu „my jsme žáci...“ – tedy Macha a Šebestové.

Hlavními lídry prvňáků jsou Janička Ferencová a Ráďa Polák.

11.10. se stálí abonenti divadelních „spanilých“ jízd do Prahy spolu se svými příznivci a znalci kumštu, jehož prkna znamenají svět, vypravili pod režisérskou taktovkou p. uč. Pavlíny Křížové do Činoherního klubu.

12.10. jsme se rozhodli vznést od 15.00 hodin do závratných výšek spolu s TOM 2402 „Práčata“ Rapšach v rámci II. ročníku „Drakiády 2003“, velké soutěže v pouštění vlastnoručně vyrobených nebo koupených draků.

Na startu se objevili papíroví draci, které vyrobili „velcí“ turisté na svých schůzkách a také kupovaní draci různých tvarů a země původu: akrobatičtí velikáni, létající žába, panda, motýli, dravci – poštolka nebo sokol, delfín, letadlo, kosmonaut nebo „vesmír“.

Zpočátku panovaly poměrně nadějné povětrnostní podmínky – i sluníčko vykukovalo – a toho využili bratři Michal a Ondra Doubkovi spolu s Lukášem a Míšou Ševčíkovými a jejich „deltaplány“ se staly absolutními hvězdami mezi letci-draky. Ostatním drakům a jejich konstruktérům-majitelům se dařilo proměnlivě a po více než dvě hodiny se snažili vyrovnat champiónům. Marně, ač se tu a tam vznesli do výšin oproti mnohým marným pokusům „nevídaných“.

A tak se sešlo na dvě desítky draků a nejen absolutní jedničky v dračím létání, ale i ti ostatní si odnesli odměnu – diplom za účast a snahu s tím, že v příštím roce – III. ročníku drakiády s Tomíky pokoříme výšiny vysněné.

14.10. se naši žáci a žákyně „rozletěli“ do světa za sportovními a herními aktivitami: Kinderiáda a přespolní běh.

Na Kinderiádu do Nové Včelnice se na stadión místní sportovní základní školy vypravily reprezentační dvojice z 2. – 5. třídy I. stupně pod vedením p. uč. Jany Šikrové.

Soupiska našich zástupců na Kinderiádě:

Lenka Kratochvílová a Míša Kliment (2. třída)

Evička Marešová a Honzík Šroub (3. třída)

Lenka Zahradníková a Radek Arenberger (4. třída)

Šárka Imrichová a Ondra Kříž (5. třída)

Naši reprezentanti soutěžili v následujících disciplínách:

2. třída – běh na 60 m, skok z místa

3. třída – běh na 60 m, hod velkým „těžkým míčem“

4. třída – běh na 60 m, hod kriketovým míčkem

5. třída – běh na 60 m, skok do dálky s rozběhem

štafeta zástupců jednotlivých škol – 4 úseky po 60 m.

Naši zástupci soutěžili s chrabrostí a houževnatostí jim vlastní.

Medailového umístění dosáhl Honzík Šroub ze 3. třídy v disciplíně hod „těžkým“ míčem a za svůj výkon – 6, 92 m – obsadil na stupních vítězů – vytvořených ze sudů – 2. místo.

Přespolní běh v Jindřichově Hradci organizuje AŠSK ČR a naše sportovce a sportovkyně připravuje a vede p. uč. Jana Skřivánková.

Umístění našich vytrvalkyň a vytrvalců:

Kategorie III. – dívky

16. Míša Machová

21. Štěpánka Kulatá

51. Aneta Krylová

52. Pavla Machová

pořadí škol: 9. místo

Kategorie III. - hoši

39. Honza Kadlec

51. Petr Daněk

65. Ondra Doubek

pořadí škol: 12. místo

Kategorie IV. – dívky

14. Hanka Machová

41. Andrea Mašková

42. Lenka Pavlačková

43. Stáňa Prášilová

pořadí škol: 7. místo

Kategorie IV. – hoši

20. Pepa Schreib

28. Martin prášil

30. Lukáš Štěpánek

42. Láďa Slavík

71. Milan Císař

72. Jindra Macho

pořadí škol: 7. místo

16.10. podnikla 6. třída jednodenní kulturně poznávací výpravu do Prahy pod vedením p. uč. Marie Jirků a p. uč. Pavlíny Křížové.

Na svém prvním velkém putování již jako žáci II. stupně navštívili Pražský hrad, Muzeum voskových figurín a palác trojrozměrných projekcí OSKAR IMAX.

Co o tomto putování napsala Adélka Adík Kvapilová:

„Okolo 5.15 hodin jsme se všichni sešli na vlakovém nádraží v Suchdole nad Lužnicí. Poté přijel vlak – motorák – a my jsme nastoupili. Po krátké hodině vyplněné povídáním jsme dorazili do Veselí a tam jsme asi 10 – 15 minut čekali na další vlak a někteří si něco koupili (v automatech). všichni se těšili na dlouhou cestu kupíčkovým vlakem.

Srandy bylo až nad hlavu. Následoval příjezd do Prahy, nástup do metra (někteří z nás ani nevěděli, jak asi vypadá takové metro). Po pěti minutách na nás čekala nádherná budova a asi 30 – 45 minut rozchodu. Někteří z nás získali autogram Miss Diany Kobzané.

Následoval sraz u IMAXU, čekala nás nádherná podívaná asi na 50 minut. Dalších asi 15 minut jsme mohli posvačit a potom vzhůru do Muzea voskových figurín, rychlá procházka po Karlově mostu, minimální rozchod po Zlaté uličce a dobrovolná návštěva muzea panenek.

A zase šup do vlaku a v Suchdole na nás čekal autobus a na některé z nás rodiče. Myslím si, že se to každému líbilo.“

16.10. se naše škola připojila k akci „Občanského sdružení IDEA CZ“ a „Nadace lev dětem“ – „Dětem v nemocnicích k Vánocům“.

Jak jistě víte, od 1.11. 2003 zrušila ČNB platnost mincí v nominální hodnotě 10 a 20 haléřů. Občanské sdružení IDEA CZ a Nadace lev dětem si Vás při této příležitosti dovoluje požádat o pomoc.

Náš projekt chce tyto mince vybírat a získané prostředky využít pro nákup zábavných prostředků pro zpříjemnění pobytu dětí v nemocnicích.

Realizační tým projektu garantuje využití vybraných mincí jako daru dětským oddělením nemocnic v Jihočeském kraji. Dary budou ukládány na veřejně přístupném účtu u e-Banky, č. ú. 200010/2400.

16.10. naše vycházející žáky navštívili pracovníci pro styk s budoucími studenty ze Středního odborného učiliště nábytkářského Lišov.

Informovali žáky o oborech, studiu, trávení volného času ve škole a internátu a také o uplatnění na trhu práce. Povídání o studiu bylo doplněno videoprojekcí o SOU a ukázkami prací studentů – drobného nábytku a bytových doplňků.

17.10. se děti zvláštní a základní školy vypravily do lesa – propukla u nás již podruhé v našich novodobých dějinách „Akce les“, a to díky firmám KODAVO, s.r.o. a JIHOČESKÉ LESY, a.s.

Za mrazivého rána se žáci a žákyně zvláštní a naší školy pod vedením svých třídních vyučujících vypravili směrem na Tokániště – bývalou pohraniční rotu a nyní objekt spravuje Dům dětí a mládeže v Jindřichově Hradci.

Přivítal nás štěkot dvou ostrých psích hlídačů, věrných pomocníků zdejšího pana správce – zrovna mu pracovník suchdolského uhelného skladu plnil sklep černým zlatem.

Pro naše žákovské účastníky akce připravil pan František Šetka, pracovník firmy KODAVO, s.r.o. a starosta obce Rapšach spolu s panem ing. Janem Řehořem, zástupcem firmy České lesy, a.s. několik pracovišť, jejichž hlavní náplní se stalo hlubší seznámení se životem lesa a prací lidí v něm.

Na stolech byly umístěny ukázky přírodnin, větévek, plodů, a každý z nás si mohl ověřit své znalosti v poznávání dřevin – stromů a keřů. V prostoru nad přírodninami nám oba naši průvodci ukázali pýchu svých sbírek – srnčí parůžky a jelení parohy. Srnčí trofeje i s lebkami zde byly uspořádány tak, abychom vysledovali, jak se tento jedinec vyvíjí od narození a také jsme se seznámili s některými kuriozitami v tomto vývoji – ohnutý nebo ulomený parůžek a dále s takovými pojmy jako „vidlák“, „šesterák“ aj. Také nám pan Řehoř ukázal parohy kapitálního jelena, jehož za dramatických okolností ulovil on sám.

Vedle trofejí jsme mohli listovat v odborné literatuře, seznámit se pravou mysliveckou puškou, sáhnout si na nefalšovaný klobouk hajného a prohlédnout si obrázek sv. Huberta pocházející stylem ztvárnění snad přímo z doby Babičky Boženy Němcové. Také jsme se zaposlouchali do tónů lesního rohu, který nám připomněl čas lovů a honů v místních i vzdálených revírech. V trávě za stoly na nás jukala husa, přesněji její umělá kopie-vábnička.

Pan ředitel Karel Snětina se svým zástupcem Martinem Kvapilem připravili pro všechny žáky a žákyně branně poznávací soutěž v členitém terénu okolních lesů. Pro žáky I. stupně byl připraven terčový závod – etapové putování od obrázku k obrázku, při kterém závodníci poznávali nejen faunu a flóru našich lesů, ale i místní krajinu chráněných oblastí. Žáci a žákyně II. stupně si ověřili své znalosti při putování po lese pomocí busoly a zdolávání azimutových úseků a zároveň odpovídali na testové otázky z oblasti chování člověka v mimořádných situacích.

Všichni účastníci kromě diplomku za účast v závodech si za odměnu opekli buřtíky a dle libosti i rohlíky a k tomu se měli možnost osvěžit limonádou.

Jedním z vrcholů celé akce se stala praktická ukázka řezání dřeva motorovou pilou, kterou pro nás připravil pan František Šetka. Nejdříve nám krátce své nářadí a techniku práce s ní popsal a potom se jeho pila zařízla do objemného špalku. Potom nás, zúčastněné, vyzval, abychom jej následovali, a tak pod jeho odborným vedením prováděl pořez jako první Mark Rosler (8. třída), po něm následoval Martin Prášil (8. třída), p. uč. Ivana Kvapilová a mnozí další až pan Šetka musel vyhledat další špalek, neboť onen původní byl doslova rozkrájen.

Na závěr za nás všechny pan ředitel poděkoval organizátorům akce a jejich firmám a posléze se všichni zúčastnění, posíleni nejen dobrým jídlem a pitím, ale i zážitky tohoto pátečního dopoledne, vydali zpět ke svým školám – už tolik nemrzlo, sluníčko hřálo, strážci základny nás doprovodili svým psím pozdravem…tak třeba zase za rok, dva, tři – děkujeme Vám, pane Šetko a pane Řehoři!

20.10. se naši čtvrťáci a páťáci spolu se svou p. uč. Květou Machovou a Květoslavou Havlovou vypravili do světa pohádkových příběhů.

Navštívili Malé divadlo v Českých Budějovicích a jeho představení pohádky „Sedmero krkavců“.

21.10. 

Děkujeme našemu panu řediteli, že www-stránky neustále aktualizuje a grafiku zdokonaluje. 22.10. odpoledne dosáhl počet návštěvníků našich stránek 500.

22.10. naše vycházející žáky a žákyně navštívili pracovníci pro styk s budoucími studenty ze Středního odborného učiliště sklářského Chlum u Třeboně.

Budoucí studenti a učni získali informace o možnostech studia, podrobněji se seznámili s konkrétními obory, možnostmi uplatnění na trhu práce a byly jim zodpovězeny dotazy ohledně podmínek studia.

23.10. vyvrcholil předvolební boj mezi kandidáty o křeslo předsedy Žákovského parlamentu Základní školy v Rapšachu.

Do předsednictva parlamentu byl zvolen Honza Kollmann a Petra Ševčíková a jeho předsedkyní byla zvolena Míša Machová z 6. třídy.

23.10. jsme zaznamenali asi v 7.55 hodin první „vážnější“ projevy nastupujícího chladného počasí v podobě drobných sněhových vloček.

24.10. podnikli naši prvňáci, druháci a třeťáci spolu se svou p. uč. Radkou Círalovou, Janou Šikrovou a Olgou Imrichovou výpravu do světa pohádkových čar a kouzel.

Navštívili Malé divadlo a jeho představení pohádky „Jak se Honza naučil bát“. Honza nebyl žádný strašpytel, ale bál se o svoji Madlenku, neboť se o své nejbližší bojíme nejvíce.

27.10 – 29.10. – podzimní prázdniny spojené se státním svátkem „Den vzniku samostatného československého státu“ (28.10. 1918).

30.10. nás navštívili bývalí žáci a žákyně Veronika Pachtová, Verča Bednářová, Aneta Zimmelová, Luboš Vobejda, Lukáš Zelenka, Pavel Pachta, Luboš Sokolík a Josef Kronika.

Pohovořili jsme o tom, co život přinesl a přináší, navštívili ve výuce své bývalé spolužáky.

30.10. vyšlo další číslo časopisu Rapšach Planet, které připravili Pavča, Janša, Iva, Pepa, Petr, Jindra, tedy opět naši deváťáci.

V současné době Rapšach Planet pravidelně odebírá na základě řádně zaplaceného předplatného 17 čtenářů a dalších 9 zájemců o informace o dění ve škole i mimo ni si jej kupuje „dle výběru“.

Předplatné na celý školní rok činí 30,- Kč a jeden výtisk stojí 5,- Kč.

31.10. do naší školy zavítal „Halloween“.

Žáci a žákyně 3. a 4. třídy se svými p. uč. Olgou Imrichovou a Květou Machovou připravili pro své spolužáky, děti z naší mateřské školky a zvláštní školy „halloveenské“ řádění – průvod masek s povídáním o Halloweenu a drobné dárečky – symboly tohoto svátku – masky, jejichž tvar a vzhled vychází z dýně a jejích „obličejových“ úprav. Chodbu I. stupně zdobily osvícené svíčkami dýně různých velikostí a „tváří“, tedy „zjevů“.

Halloween patří v USA mezi nejpopulárnější svátky a stejně tak má své příznivce v Anglii. Jeho historie sahá až ke Keltům, tehdy se rok dělil na dvě období: hojnosti a zimy spojené s hladem. V listopadu pro ně začala doba temna, zásoby jídla ubývaly a v první listopadový den lidé uctívali svého Boha Mrtvých Anwinna. Věřili, že té noci se domů vracejí duše zemřelých a vyhledávají tak pomoc příbuzných, aby jim pomohli překročit hranici do Země Mrtvých.

Lidé vyráběli svítilny z vydlabaných řep, aby duchům posvítili na cestu. Samotní se potom oblékali do starých cárů a malovali si obličeje, aby se tak ochránili před čarovnou silou mocných duchů. Ona noc se nazývala Samhain.

Papež Bonifác IV. chtěl očistit tehdejší život věřících od pohanských zvyků a vytvořil nový svátek, svátek Všech Svatých. V XVI. století již oba svátky prolnuly v jeden: All Hallows Day, tedy Den všech blahoslavených.

XIX. století představovalo pro USA velkou vlnu emigrace – mezi emigranty byly také statisíce Irů, kteří mezi protestanty přinesli své katolické zvyky. Na Halloween se také vyráběli svítilny z dýní a svátek se velmi rychle rozšířil.

Ve 20. letech XX. století se začaly konat první oficiální městské slavnosti. V současné době si lidé ozdobí dům, vyrábějí dýňové svítilny a pečou koláče z dýňové směsi. Děti se převlečou za strašidla všemožných zjevů a druhů a chodí dům od domu a odříkávají: „Trick or treat“ („Trik nebo dobrotu“). V případě, že majitel domu řekne „trik“, mu strašidlo něco předvede, např. stojku na hlavě aj. Strašidlo je svým „divákem“ odměněno zpravidla sladkostí nebo ovocem. Někdy dojde i na peníze (převzato z Internetu: Anna Mabbettova, Velká Británie, 2001).

Nejdříve se halloweenský průvod vypravil za dětmi a jejich vyučujícími do mateřské školky a následně do zvláštní školy. Žáci 3. třídy jim povyprávěli, proč se Halloween slaví a s čím je tento svátek spojen historicky a svou symbolikou. Za své vystoupení dostala naše halloweenská strašidla sladkou odměnu. Na svém putování po naší obci se průvod masek pozdravil s pracovnicí Obecního úřadu v Rapšachu paní Martou Rosenmullerovou a jejím pejskem.

Celé procesí strašidel navštívilo také své spolužáky ve vyučovacích hodinách. Zavítalo mimo jiné do 7. třídy na hodinu fyziky, kde se na jejich výzvu „trick or treat“ dozvěděli něco o Pascalově zákonu, Anetka Krylová jej formulovala v teoretické rovině a p. uč. Martin Kvapil jim demonstroval tento zákon v názorné ukázce o dvou stříkačkách, té větší a menší (tyto dětem zapůjčeny k podrobnějšímu výzkumu).

A tak jsme na chodbách školy a na návsi mohli potkat tato strašidla a masky: celý zástup čertů, čertíků a čertic (taková malá „generálka“ na 5.12.), slečnu Kopretinku, princezny z různých pohádek a království, víly a Rusalku, Křemílka a kostlivce, stařenku a vodníka, skejťáka s „prknem“, cowboye a postrach z filmu „Výskot“ a také paní Pumkinovou (Dýni).

31.10. se konalo 1. historické zasedání Žákovského parlamentu Základní školy v Rapšachu ve školním roce 2003/2004 v prostorách školní družiny o velké přestávce.

Na „pořadu dne“ byly tyto projednávané okruhy:

1. Podstata fungování žákovského parlamentu v naší škole, jeho komunikace „uvnitř“, s vyučujícími a s vedením školy (ředitel školy.

2. Výzva k novým nápadům aneb jak a co vnést nového do koloritu života školy, akcí v ní pořádaných tradičně a jak tyto „ozvláštnit“, osvěžit, a tak „rozbít“ snad trochu zažitý stereotyp a všední rutinu včetně nadcházejících vánočních oslav ve škole (ředitel školy).

3. Nedostatek toaletního papíru, zejména WC dívky na II. stupni a stručné sdělení ředitele školy (Míša Machová, 6. třída).

4. Chování žáků na veřejnosti – zejména jeho problematické projevy: autobusová zastávka, dopravní prostředky, „Akce les“, zdravení žáků ve škole (ředitel školy).

5. Školní stravovna – „viděno z obou stran“ (Štěpánka Kulatá, 7. třída, ředitel školy, jeho zástupce).

6. Do 14 dnů další setkání (další se budou odvíjet dle „požadavků doby“, zástupců jednotlivých tříd v parlamentu a široké „obce“ žákovské).