 |
Nemáte-li rádi děti, neučte.
Běžte od toho. Jsou i jiná povolání, kde můžete zbohatnout.
|
|
|
Máte-li rádi děti a kantořinu,
učte! Jinde sice zbohatnete daleko dřív a pohodlněji, ale určitě
nezažijete tolik radosti. |
|
|
Chvalte, chvalte, chvalte!
Uchvalte se třeba k smrti. Říkejte svým žákům, jak jsou skvělí,
chytří a slušní. A oni budou. |
|
|
Buďte nekonečně trpěliví. Co
nechápe Pepíček dnes, pochopí třeba zítra. Nebo za půl roku. Nebo
vůbec ne. No a co?! |
|
|
Odpouštějte. Odpustit se dá
všechno. Nebo skoro všechno. Vše se dá odpustit a vše se dá během
času napravit. |
|
|
Zkuste učit jinak, než jak učili
vás. Nemusíte jen stát u tabule a mluvit. Nechte mluvit své žáky.
|
|
|
Bojujte proti nudě
ve své třídě.
Ať se žáci na vaše hodiny těší, ať je to s vámi baví.
|
|
|
Važte si svých žáků a
respektujte je. Berte je jako partnery a přátele, s kterými se dobře
cítíte a s kterými se vzájemně obohacujete.
|
|
|
Hodnoťte jen to, co děti umějí,
a ne to, co jste je ještě nenaučili. Vyhýbejte se špatným známkám.
Každý má právo dělat chyby a chyba je příležitost naučit se to
dobře. Ani vy se nebojte přiznat svůj omyl. Vždyť chybovat je tak
lidské! |
|
|
Neironizujte děti. Pokud si už
nutně musíte dělat z někoho legraci, dělejte si ji sami ze sebe.
|
|
|
Dopřejte každému svému žáku
radost z úspěchu. Každému a alespoň jedenkrát za den.
|
|
|
Vzdělávejte se. Choďte na
školení, jezděte na semináře, čtěte odborný tisk, buďte tam, kde se
něco děje. Nelitujte času, námahy ani peněz. Váš šéf to možná
neocení, vaši žáci určitě ano. |
|
|
Nebojte se. Jste-li o něčem
přesvědčeni, stůjte si za tím. |
|
|
Jenom imbecilové nemění svůj
názor (řekl Alain Delon). Nebuďte imbecily.
|
|
|
Buďte optimisty. Nikdy není
přece tak zle, aby nemohlo být ještě hůř. |
