|
| |
Škola obecná
s vyučovacím jazykem českým ujímá se svého úkolu
v počátku měsíce září roku 1920. Zřízena byla v
budově pč. 193 a organisována jako šestitřídní s
expositurou v osadě Londýně.
Škola měšťanská zřízena byla v
obci výnosem ministerstva školství a národní osvěty
z 21. července roku 1921, takže již 1. září toho
roku se učilo. Třída umístila se v budově
dřívější "Kindergarten", pč. 268
(dnešní Mateřská škola), vystavěné v roce 1909
Schulvereinem. Pro své poslání šířit dobro
vzdělání v kraji,vinou rakouských úřadů málo
probudilém a válkou tolik poškozeném, byla tato
budova zabrána na základě zemské politické správy a
koupena za 42 tisíce Kč. Budova vyhovovala účelu a
potřebám školy pouze v prvém roce, kdy chodilo do ní
52 dětí. Prvým ředitelem zdejší měšťanské
školy stal se Jan MÍK, rodilý v
Husinci v roce 1886, dříve odborný učitel
měšťanské školy v Ústí nad Labem.
|
|
Prvými odbornými
učiteli školy byli Jaroslav Maruna a František
Vávra.Ženským ručním pracem vyučovala Františka
Kočvarová, katolickému náboženství P. Bartoloměj
Divoký, kaplan v Rapšachu.
Do první třídy bylo zapsáno:
30 žáků z Rapšachu, 7 z Halamek, 7 z Nové Vsi, 2 z
Kojakovic, 1 z Cepu a 5 ze Spáleniště.
Ředitel Jan Mík, získavší si záhy skromností a
uměleckým založením duše všude obliby, ze svého
působení v obci dlouho se netěšil. V konci měsíce
květů roku 1923 vážněji ochuravěl a po
třínedělním utrpení zemřel, krátce před
ukončením roku.
|
|
Školní rok 1923/24
zahajoval na škole další její správou pověřený
ředitel Josef NOSKA. Pokračoval ve
šlépějích svého předchůdce, maje na mysli význam
školy pro chudý kraj připojeného Vitorazska a chuť k
práci, určené lepší budoucnosti generace
nejmladší.
|
Od svého
příchodu do obce v létě roku 1923 seznal ředitel
Josef Noska, že dosavadní umístění školy je
opatřením jenom přechodným, a pomýšlel proto od
počátku svého úřadování v obci na výstavbu
důstojné školní novostavby. Již v únoru
1924 dostavil se do obce k prozkoumání pro školu
vyhlédnutého místa architekt Ing. Trapp, a v dubnu
zaslány byly plány, vypracované architektem
Charvátem. Dle těchto měla novostavba mít v půdorysu
tvar letadla (vpředu křídla, od těchto vzad
postupující, táhlá část, určená pro třídy),
měla být o zvýšeném patře, se střechami vysoko
vybíhajícími a sestávat ze šesti učeben,
kreslírny, tělocvičny (křídlo pravé), kabinetů pro
učebné pomůcky, dvou dílen, z ředitelny, sborovny,
šatny a čítárny pro děti přespolní, z bytu pro
ředitele školy (křídlo levé) a z bytu školníka. Výstavba
školy byla zadána třeboňskému staviteli J. Smržovi.
|
Den 23. září
1924 určen byl k položení základního kamene. Tento
pokládán o desáté hodině dopolední za účasti
úřadů, členů obecního zastupitelstva, místních
spolků a učitelstva se žactvem. Po uvítání hostů
starostou obce p. Josefem Bártlem promluvil o významu
chvíle ředitel Josef Noska, a při poklepu na
trikolorou opletený kámen, maje na mysli důležitost
stavěné školy pro kraj, proslovil heslo : "Buď
pohraničí národní baštou ducha Masarykova se
statečností Žižkovou!".
Po proslovu ministerského rady Ing. Schwarze,
končícím heslem : "Ku povznesení kraje a
národního uvědomění!", a po provolání hesel
ostatních vzácných hostů slavnosti za zpívání
národní hymny byl základní kámen vložen do země.
Ke kameni přiloženy byly ředitelem Noskou listiny,
vypovídající o změnách, jež se dostavily s válkou
světovou a s jejím ukončením, jež se zničením
veliké a mocné říše na Dunaji dalo vzklíčit
svobodě všeho národa a osvobození utiskovaného
obyvatelstva připojeného Vitorazska. Vedle listin
položeny k základnímu kameni také mince v té době
ražené.
Po položení základů stavba školy rychle
pokračovala, takže před vánočními svátky byl již
na zdivu krov, ozdobený ve hřebeně smrčkem s praporky
národních barev. Práce vnitřní pokračovaly však
velmi zdlouhavě, a stanovená ministerstvem školství
lhůta, končící 1. července 1925, aby již od 1.
září mohlo se v novostavbě učiti, nijak dodržena
býti nemohla.
|
Naděje, že nový školní rok
započat bude v nové školní budově, bohužel splněny
nebyly a vyučování zahájeno 1. září 1925 v
budovách starých, v čísle 7 a v čísle 267.
Nová škola byla dobudována během měsíce
října roku 1925 obnosem milionu a tří set tisíc
korun čsl., a na paměť osvoboditele Vitorazska dostalo
se jí názvu "Masarykova státní měšťanská
škola".
K otevření zvoleno výročí největšího státního
svátku , 28. října 1925. Ráno časný budíček
místní kapely p. Volfovy připomínal probouzejícímu
se občanstvu radostnou událost dne.
|
 |
|
Obec, vyzdobená mnoha prapory
a vlajkami svěžích národních barev, chystala se
vítat milé hosty. Slavnostní řeč proslovil
ministerský rada p. Dr. Šíp, následovaly pak proslovy
zástupců jednotlivých úřadů, načež stavební rada
p. Ing. Jiráček předal řediteli Noskovi klíče
budovy. Po prohlídce školy následdoval lidový koncert
Volfovy hudby na náměstí a společný oběd hostů v
místnostech hostince p. K. Zimmela. Zde také po celé
odpoledne účinkoval třeboňský pěvecký spolek
"Pěslav", večer pak opakovala se divadelní
hra "O silném kováři".
V novostavbě, jež opatřena popisným číslem
290, začalo se učit teprve po úřední kolaudaci,
počátkem roku 1926.
|
|
