Základní škola a Mateřská škola
v Rapšachu

Domů
Nahoru


Roky 1920 - 1925


Škola obecná s vyučovacím jazykem českým ujímá se svého úkolu v počátku měsíce září roku 1920. Zřízena byla v budově pč. 193 a organisována jako šestitřídní s expositurou v osadě Londýně.
Škola měšťanská zřízena byla v obci výnosem ministerstva školství a národní osvěty z 21. července roku 1921, takže již 1. září toho roku se učilo. Třída umístila se v budově dřívější "Kindergarten", pč. 268 (dnešní Mateřská škola), vystavěné v roce 1909 Schulvereinem. Pro své poslání šířit dobro vzdělání v kraji,vinou rakouských úřadů málo probudilém a válkou tolik poškozeném, byla tato budova zabrána na základě zemské politické správy a koupena za 42 tisíce Kč. Budova vyhovovala účelu a potřebám školy pouze v prvém roce, kdy chodilo do ní 52 dětí. Prvým ředitelem zdejší měšťanské školy stal se Jan MÍK, rodilý v Husinci v roce 1886, dříve odborný učitel měšťanské školy v Ústí nad Labem.
Prvými odbornými učiteli školy byli Jaroslav Maruna a František Vávra.Ženským ručním pracem vyučovala Františka Kočvarová, katolickému náboženství P. Bartoloměj Divoký, kaplan v Rapšachu.
Do první třídy bylo zapsáno:
30 žáků z Rapšachu, 7 z Halamek, 7 z Nové Vsi, 2 z Kojakovic, 1 z Cepu a 5 ze Spáleniště.
Ředitel Jan Mík, získavší si záhy skromností a uměleckým založením duše všude obliby, ze svého působení v obci dlouho se netěšil. V konci měsíce květů roku 1923 vážněji ochuravěl a po třínedělním utrpení zemřel, krátce před ukončením roku.
Školní rok 1923/24 zahajoval na škole další její správou pověřený ředitel Josef NOSKA. Pokračoval ve šlépějích svého předchůdce, maje na mysli význam školy pro chudý kraj připojeného Vitorazska a chuť k práci, určené lepší budoucnosti generace nejmladší.
Od svého příchodu do obce v létě roku 1923 seznal ředitel Josef Noska, že dosavadní umístění školy je opatřením jenom přechodným, a pomýšlel proto od počátku svého úřadování v obci na výstavbu důstojné školní novostavby. Již v únoru 1924 dostavil se do obce k prozkoumání pro školu vyhlédnutého místa architekt Ing. Trapp, a v dubnu zaslány byly plány, vypracované architektem Charvátem. Dle těchto měla novostavba mít v půdorysu tvar letadla (vpředu křídla, od těchto vzad postupující, táhlá část, určená pro třídy), měla být o zvýšeném patře, se střechami vysoko vybíhajícími a sestávat ze šesti učeben, kreslírny, tělocvičny (křídlo pravé), kabinetů pro učebné pomůcky, dvou dílen, z ředitelny, sborovny, šatny a čítárny pro děti přespolní, z bytu pro ředitele školy (křídlo levé) a z bytu školníka. Výstavba školy byla zadána třeboňskému staviteli J. Smržovi.
Den 23. září 1924 určen byl k položení základního kamene. Tento pokládán o desáté hodině dopolední za účasti úřadů, členů obecního zastupitelstva, místních spolků a učitelstva se žactvem. Po uvítání hostů starostou obce p. Josefem Bártlem promluvil o významu chvíle ředitel Josef Noska, a při poklepu na trikolorou opletený kámen, maje na mysli důležitost stavěné školy pro kraj, proslovil heslo : "Buď pohraničí národní baštou ducha Masarykova se statečností Žižkovou!".
Po proslovu ministerského rady Ing. Schwarze, končícím heslem : "Ku povznesení kraje a národního uvědomění!", a po provolání hesel ostatních vzácných hostů slavnosti za zpívání národní hymny byl základní kámen vložen do země. Ke kameni přiloženy byly ředitelem Noskou listiny, vypovídající o změnách, jež se dostavily s válkou světovou a s jejím ukončením, jež se zničením veliké a mocné říše na Dunaji dalo vzklíčit svobodě všeho národa a osvobození utiskovaného obyvatelstva připojeného Vitorazska. Vedle listin položeny k základnímu kameni také mince v té době ražené.
Po položení základů stavba školy rychle pokračovala, takže před vánočními svátky byl již na zdivu krov, ozdobený ve hřebeně smrčkem s praporky národních barev. Práce vnitřní pokračovaly však velmi zdlouhavě, a stanovená ministerstvem školství lhůta, končící 1. července 1925, aby již od 1. září mohlo se v novostavbě učiti, nijak dodržena býti nemohla.
Naděje, že nový školní rok započat bude v nové školní budově, bohužel splněny nebyly a vyučování zahájeno 1. září 1925 v budovách starých, v čísle 7 a v čísle 267.
Nová škola byla dobudována během měsíce října roku 1925 obnosem milionu a tří set tisíc korun čsl., a na paměť osvoboditele Vitorazska dostalo se jí názvu "Masarykova státní měšťanská škola".
K otevření zvoleno výročí největšího státního svátku , 28. října 1925. Ráno časný budíček místní kapely p. Volfovy připomínal probouzejícímu se občanstvu radostnou událost dne.

Obec, vyzdobená mnoha prapory a vlajkami svěžích národních barev, chystala se vítat milé hosty. Slavnostní řeč proslovil ministerský rada p. Dr. Šíp, následovaly pak proslovy zástupců jednotlivých úřadů, načež stavební rada p. Ing. Jiráček předal řediteli Noskovi klíče budovy. Po prohlídce školy následdoval lidový koncert Volfovy hudby na náměstí a společný oběd hostů v místnostech hostince p. K. Zimmela. Zde také po celé odpoledne účinkoval třeboňský pěvecký spolek "Pěslav", večer pak opakovala se divadelní hra "O silném kováři".
V novostavbě, jež opatřena popisným číslem 290, začalo se učit teprve po úřední kolaudaci, počátkem roku 1926.